Keeshond. Zdroj: Wikipedia Autor: dancing with wolves
Keeshondové mají tendenci být velmi hraví, s rychlými reflexy. Jsou přemýšliví, ochotní udělat radost a velmi rychle se učí, což znamená, že jsou také rychlí v tom, co se svými lidmi neučili záměrně. Nicméně keeshondové jsou vynikající v agility a poslušnosti. Ve skutečnosti jsou tak nakloněni k správnému výcviku, že byli úspěšně vyškoleni k plnění role vodicích psů pro nevidomé, pouze jejich velikost jim brání v tom, aby byli širšímu použití v této roli.
Milují děti a jsou vynikající rodinní psi, raději jsou co nejblíže svým lidem, pokud je to možné. Obvykle se také dobře snášejí s dalšími psy a rádi si hrají. Keeshondové jsou velmi empatičtí. Nejznámější byl jeden keeshond, Tikva, který na místě Ground Zero po útocích 11. září, pomohl utěšovat záchranáře. Plemeno má tendenci stát se obzvláště závislým ma svých majitelích, více než většina ostatních plemen. Pokud je jejich majitel pryč nebo v jiné místnosti za zavřenými dveřmi, mohou čekat, až se majitel znovu objeví, i když jsou v blízkosti jiní lidé. Mnozí jsou označováni jako "stín majitele".
Jsou známí svým hlasitým, charakteristickým štěkotem. Během staletí byli keeshondové velmi populární jako hlídací psi na člunech na kanálech v Nizozemí a střední Evropě. Tato vlastnost je dodnes patrná, jsou to ostražití psi, kteří upozorňují své majitele na jakéhokoli nového návštěvníka. I když jsou hlasití a ostražití, nejsou agresivní vůči návštěvníkům. Většinou vítají návštěvníky náležitě, jakmile je jejich rodina přijme. Bohužel štěkání může být problémem, pokud není řádně zvládnuto. Keeshondové, kteří jsou drženi v kotci a nemohou být se svými lidmi, jsou nešťastní a často se stanou obtěžujícími štěkači.
25.01.2013 / DE FCI - Standard Nr. 97
Úprava překladu: Libuše Pečená
NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 17.1.2013
VYUŽITÍ: Pes hlídací a společenský
KLASIFIKACE FCI: Skupina 5 Špicové a primitivní psi
Sekce 4 Evropští špicové
Bez pracovní zkoušky
STRUČNÉ DĚJINY PLEMENE: Němečtí špicové jsou potomky psa rašelinného Canis Familaris palustris z doby kamenné a pozdějšího špice kolových staveb a jsou nejstarším plemenem Střední Evropy. Vyvinula se z něj četná další plemena. Za hranicemi německé jazykové oblasti je vlčí špic též nazýván keeshond a trpasličí špic pomeranian.
CELKOVÝ VZHLED: Špicové vynikají krásnou srstí, jež díky bohaté podsadě odstává od těla. Zvlášť nápadný je mohutný límec kolem krku připomínající hřívu a huňatě obrostlý ocas hrdě nesený nad hřbetem. Hlava podobná lišce s bystrýma očima, zašpičatělýma malýma blízko sebe stojícíma ušima dodává špicovi jeho tolik typické smělé vzezření.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Poměr kohoutkové výšky k délce psa je 1:1.
CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA): Německý špic je stále ostražitý, živý a mimořádně fixovaný na svého majitele. Je velmi učenlivý a lehce vychovatelný. Jeho nedůvěřivost k cizím lidem a absence loveckého pudu ho činí ideálním hlídačem pro dům a dvůr. Není ani bázlivý ani agresivní. Odolnost vůči počasí, robustnost a dlouhověkost jsou jeho nejznamenitějšími vlastnostmi.
HLAVA:
LEBEČNÍ ČÁST: Hlava špice je středně velká, při pohledu shora vzadu nejširší a zužuje se klínovitě ke špičce nosu.
Stop: Mírně vyvinutý až zdůrazněný, nikdy ne náhlý.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: Nos je kulatý, malý a čistě černý. U všech hnědých špiců je tmavě hnědý.
Čenichová partie: čenich není příliš dlouhý, ani hrubý ani zašpičatělý a je ve vhodném poměru k mozkovně. (u vlčího špice / keeshonda, velkého špice a středního špice cca. 2:3, u malého a trpasličího špice / pomeraniana cca. 2:4).
Pysky: Pysky nejsou převislé, pevně přiléhají a netvoří ke koutkům záhyby. U všech barevných rázů jsou černě pigmentovány, u všech hnědých špiců hnědé.
Čelisti/zuby: Čelisti jsou normálně vyvinuty a vykazují plnocenný nůžkový skus se 42 zuby dle zubního vzorce, přičemž horní řada řezáků přesahuje bez meziprostoru přes dolní čelist a zuby stojí v čelisti kolmo. U malých a trpasličích špiců / pomeranianů jsou tolerovány malé ztráty premolárů.
Klešťový skus je u všech německých špiců přípustný.
Líce: Líce jsou měkce zaoblené, ne vystouplé.
Oči: Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, poněkud šikmo uložené, tmavé barvy. Okraje víček jsou u všech barevných rázů černě pigmentovány, u hnědých špiců tmavě hnědé.
Uši: Malé uši jsou relativně blízko u sebe nasazené a trojúhelníkovitě zašpičatělé. Jsou neseny vždy vzpřímeně s tuhými špičkami.
KRK: Středně dlouhý krk je nasazen na plecích široce, v šíji je lehce klenutý, netvoří lalok a je osrstěn límcem připomínajícím hřívu.
TRUP:
Horní linie: Horní linie začíná na špici vzhůru nesených vztyčených uší a přechází v měkkém oblouku v krátký rovný hřbet. Huňatý překlopený ocas, který částečně překrývá hřbet, zaobluje siluetu.
Kohoutek / hřbet: Vysoký kohoutek neznatelně přechází v pokud možno krátký, rovný, pevný hřbet.
Bedra: Krátká, široká, silná.
Záď: Záď je široká a krátká, nikdy spadající.
Hrudník: Dostatečně hluboký hrudník je dobře klenutý, přední fronta je dobře vyvinutá.
Spodní linie a břicho: Hrudní koš zasahuje pokud možno co nejdále
dozadu, břicho je pouze mírně vtaženo.
OCAS: Ocas je vysoko nasazen, je středně dlouhý, hned u kořene se stáčí vzhůru a dopředu přes hřbet. Leží pevně na hřbetě. Je velmi huňatě osrstěn. Dvojitá smyčka na jeho konci je přípustná.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY
Obecně: Rovná, spíše široká fronta.
Plece: Plece jsou dobře osvalené a pevně spojené s hrudním košem. Lopatka je dlouhá a leží šikmo vzad. Přibližně stejně dlouhé rameno s ní svírá úhel asi 90 stupňů.
Loket: Loketní klub je silný, přilehlý k hrudníku a ani vtočený ani vytočený.
Předloktí: Předloktí je středně dlouhé, v poměru k trupu statné a zcela rovné, s dobrými praporci na zadní straně.
Nadprstí: Silné, středně dlouhé nadprstí svírá úhel cca 20 stupňů ke svislé rovině.
Přední tlapky: Přední tlapky jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře vedle sebe ležícími a dobře klenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Drápy a polštářky jsou u všech barevných rázů černé, u všech hnědých špiců tmavohnědé.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Obecně: Pánevní končetiny jsou velmi dobře osvalené a až po hlezenní kloub bohatě osrstěné. Zadní končetiny stojí rovně a paralelně.
Stehno / holeň: Kosti stehenní a holenní jsou přibližně stejně dlouhé.
Koleno: Kolenní kloub je silný, jen mírně zaúhlený a v pohybu není vytlačován ani ven ani dovnitř.
Zánártí: Zánártí je středně dlouhé, velmi silné a je kolmo postavené.
Zadní tlapky: Tlapky pánevních končetin jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře uzavřenými a dobře vyklenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Polštářky jsou drsné. Barva drápů a polštářků je co možná nejtmavší.
POHYB: Němečtí špicové se pohybují při dobrém posunu přímo, plynule a pružně.
KŮŽE: Kůže na těle pevně přiléhá bez jakýchkoli záhybů.
OSRSTĚNÍ
SRST: Němečtí špicové mají dvojitou srst: dlouhé, rovné, odstávající pesíky a krátkou, hustou, vatovitou podsadu. Hlava, uši, přední strana předních i zadních končetin a tlapky jsou osrstěny krátce a hustě (sametově), zbytek těla je porostlý dlouhou a bohatou srstí. Srst není zvlněná, kadeřavá ani chundelatá, na zádech se nedělí do pěšinky. Krk a plece pokrývá hustá hříva. Zadní stranu hrudních končetin porůstají pěkné praporce, pánevní končetiny od zádi až po hlezenní kloub jsou obrostlé bohatými kalhotami. Ocas je bujně osrstěný.
ZBARVENÍ:
a) Vlčí špic / keeshond: vlkošedá
b) Velký špic: černá, hnědá, bílá
c) Střední špic: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
d) Malý špic: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
e) Trpasličí špic / pomeranian: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
Černý špic: V osrstění černého špice musí být také podsada stejně jako kůže tmavě zbarvená a zbarvení povrchu osrstění musí být lakově černé bez jakéhokoli bílého nebo jiného odznaku.
Hnědý špic: Hnědý špic má být stejnoměrně jednobarevně hnědě zbarven.
Bílý špic: Srst má být čistě bílá, bez jakéhokoliv (zvláště pak žlutavého) nádechu, jaký se zvláště na uších vyskytuje častěji.
Oranžový špic: Oranžový špic má být pravidelně jednobarevný ve středním odstínu.
Vlkošedý špic (keeshond): stříbrošedá s černými špičkami pesíků. Čenich a uši tmavě zbarvené, okolo očí výrazná kresba, sestávající z jemné černé linie, která probíhá šikmo od vnějšího očního koutku k dolnímu okraji nasazení ucha a také čárkovaných linií a stínování, jež tvoří krátké, ale výrazné obočí. Hříva a oblast plecí světlé, hrudní a pánevní končetiny bez černých odznaků pod loktem resp. kolenem, s výjimkou lehkého čárkování přes prsty. Špička ocasu je černá, spodní strana ocasu a kalhoty světle stříbrné.
Jinak zbarvený špic: Pod označení jiné zbarvení spadají všechny barevné tóny, jako krémový, creme-sable, orange-sable, black-and-tan a strakoš. Strakoši musí mít základní barvu bílou. Černé, hnědé, šedé nebo oranžové skvrny musí být rozděleny po celém těle.
VELIKOST A HMOTNOST
Kohoutková výška: a) Vlčí špic / keshond: 49 cm +/- 6 cm
b) Velký špic: 46 cm +/- 4 cm
c) Střední špic: 34 cm +/- 4 cm
d) Malý špic: 26 cm +/- 3 cm
e) Trpasličí špic / pomeranian: 20 cm +/- 2 cm
(jedinci pod 18 cm jsou nežádoucí.)
Hmotnost: Každá velikostní varianta německého špice má mít hmotnost odpovídající její výšce.
VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů se považuje za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.
HRUBÉ VADY:
• Vady stavby těla.
• Příliš plochá hlava, vysloveně jablkovitá hlava.
• Masově zbarvený nos, pysky a oční víčka.
• U vlčích špiců / keeshondů, velkých a středních špiců vady zubů.
• Příliš velké a příliš světlé oči, mokvavé oči.
• Vady v pohybovém aparátu.
• Chybějící obličejová kresba u šedooblačných *) špiců.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
• Neuzavřená fontanela.
• Předkus nebo podkus.
• Ektropium a entropium.
• Klopené uši.
• Zřetelné bílé skvrny u všech ostatních než bílých špiců.
• Barevné variace vyplývající z merle fartoru
Pozn.: Psi-samci musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.
Poslední změny jsou tučně vytištěny.
Úprava překladu: Libuše Pečená
NĚMEČTÍ ŠPICOVÉ VČETNĚ KEESHONDA A POMERANIANA
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO STANDARDU: 17.1.2013
VYUŽITÍ: Pes hlídací a společenský
KLASIFIKACE FCI: Skupina 5 Špicové a primitivní psi
Sekce 4 Evropští špicové
Bez pracovní zkoušky
STRUČNÉ DĚJINY PLEMENE: Němečtí špicové jsou potomky psa rašelinného Canis Familaris palustris z doby kamenné a pozdějšího špice kolových staveb a jsou nejstarším plemenem Střední Evropy. Vyvinula se z něj četná další plemena. Za hranicemi německé jazykové oblasti je vlčí špic též nazýván keeshond a trpasličí špic pomeranian.
CELKOVÝ VZHLED: Špicové vynikají krásnou srstí, jež díky bohaté podsadě odstává od těla. Zvlášť nápadný je mohutný límec kolem krku připomínající hřívu a huňatě obrostlý ocas hrdě nesený nad hřbetem. Hlava podobná lišce s bystrýma očima, zašpičatělýma malýma blízko sebe stojícíma ušima dodává špicovi jeho tolik typické smělé vzezření.
DŮLEŽITÉ PROPORCE: Poměr kohoutkové výšky k délce psa je 1:1.
CHOVÁNÍ A CHARAKTER (POVAHA): Německý špic je stále ostražitý, živý a mimořádně fixovaný na svého majitele. Je velmi učenlivý a lehce vychovatelný. Jeho nedůvěřivost k cizím lidem a absence loveckého pudu ho činí ideálním hlídačem pro dům a dvůr. Není ani bázlivý ani agresivní. Odolnost vůči počasí, robustnost a dlouhověkost jsou jeho nejznamenitějšími vlastnostmi.
HLAVA:
LEBEČNÍ ČÁST: Hlava špice je středně velká, při pohledu shora vzadu nejširší a zužuje se klínovitě ke špičce nosu.
Stop: Mírně vyvinutý až zdůrazněný, nikdy ne náhlý.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: Nos je kulatý, malý a čistě černý. U všech hnědých špiců je tmavě hnědý.
Čenichová partie: čenich není příliš dlouhý, ani hrubý ani zašpičatělý a je ve vhodném poměru k mozkovně. (u vlčího špice / keeshonda, velkého špice a středního špice cca. 2:3, u malého a trpasličího špice / pomeraniana cca. 2:4).
Pysky: Pysky nejsou převislé, pevně přiléhají a netvoří ke koutkům záhyby. U všech barevných rázů jsou černě pigmentovány, u všech hnědých špiců hnědé.
Čelisti/zuby: Čelisti jsou normálně vyvinuty a vykazují plnocenný nůžkový skus se 42 zuby dle zubního vzorce, přičemž horní řada řezáků přesahuje bez meziprostoru přes dolní čelist a zuby stojí v čelisti kolmo. U malých a trpasličích špiců / pomeranianů jsou tolerovány malé ztráty premolárů.
Klešťový skus je u všech německých špiců přípustný.
Líce: Líce jsou měkce zaoblené, ne vystouplé.
Oči: Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, poněkud šikmo uložené, tmavé barvy. Okraje víček jsou u všech barevných rázů černě pigmentovány, u hnědých špiců tmavě hnědé.
Uši: Malé uši jsou relativně blízko u sebe nasazené a trojúhelníkovitě zašpičatělé. Jsou neseny vždy vzpřímeně s tuhými špičkami.
KRK: Středně dlouhý krk je nasazen na plecích široce, v šíji je lehce klenutý, netvoří lalok a je osrstěn límcem připomínajícím hřívu.
TRUP:
Horní linie: Horní linie začíná na špici vzhůru nesených vztyčených uší a přechází v měkkém oblouku v krátký rovný hřbet. Huňatý překlopený ocas, který částečně překrývá hřbet, zaobluje siluetu.
Kohoutek / hřbet: Vysoký kohoutek neznatelně přechází v pokud možno krátký, rovný, pevný hřbet.
Bedra: Krátká, široká, silná.
Záď: Záď je široká a krátká, nikdy spadající.
Hrudník: Dostatečně hluboký hrudník je dobře klenutý, přední fronta je dobře vyvinutá.
Spodní linie a břicho: Hrudní koš zasahuje pokud možno co nejdále
dozadu, břicho je pouze mírně vtaženo.
OCAS: Ocas je vysoko nasazen, je středně dlouhý, hned u kořene se stáčí vzhůru a dopředu přes hřbet. Leží pevně na hřbetě. Je velmi huňatě osrstěn. Dvojitá smyčka na jeho konci je přípustná.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY
Obecně: Rovná, spíše široká fronta.
Plece: Plece jsou dobře osvalené a pevně spojené s hrudním košem. Lopatka je dlouhá a leží šikmo vzad. Přibližně stejně dlouhé rameno s ní svírá úhel asi 90 stupňů.
Loket: Loketní klub je silný, přilehlý k hrudníku a ani vtočený ani vytočený.
Předloktí: Předloktí je středně dlouhé, v poměru k trupu statné a zcela rovné, s dobrými praporci na zadní straně.
Nadprstí: Silné, středně dlouhé nadprstí svírá úhel cca 20 stupňů ke svislé rovině.
Přední tlapky: Přední tlapky jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře vedle sebe ležícími a dobře klenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Drápy a polštářky jsou u všech barevných rázů černé, u všech hnědých špiců tmavohnědé.
PÁNEVNÍ KONČETINY
Obecně: Pánevní končetiny jsou velmi dobře osvalené a až po hlezenní kloub bohatě osrstěné. Zadní končetiny stojí rovně a paralelně.
Stehno / holeň: Kosti stehenní a holenní jsou přibližně stejně dlouhé.
Koleno: Kolenní kloub je silný, jen mírně zaúhlený a v pohybu není vytlačován ani ven ani dovnitř.
Zánártí: Zánártí je středně dlouhé, velmi silné a je kolmo postavené.
Zadní tlapky: Tlapky pánevních končetin jsou pokud možno malé, kulaté, s dobře uzavřenými a dobře vyklenutými prsty, tzv. kočičí tlapky. Polštářky jsou drsné. Barva drápů a polštářků je co možná nejtmavší.
POHYB: Němečtí špicové se pohybují při dobrém posunu přímo, plynule a pružně.
KŮŽE: Kůže na těle pevně přiléhá bez jakýchkoli záhybů.
OSRSTĚNÍ
SRST: Němečtí špicové mají dvojitou srst: dlouhé, rovné, odstávající pesíky a krátkou, hustou, vatovitou podsadu. Hlava, uši, přední strana předních i zadních končetin a tlapky jsou osrstěny krátce a hustě (sametově), zbytek těla je porostlý dlouhou a bohatou srstí. Srst není zvlněná, kadeřavá ani chundelatá, na zádech se nedělí do pěšinky. Krk a plece pokrývá hustá hříva. Zadní stranu hrudních končetin porůstají pěkné praporce, pánevní končetiny od zádi až po hlezenní kloub jsou obrostlé bohatými kalhotami. Ocas je bujně osrstěný.
ZBARVENÍ:
a) Vlčí špic / keeshond: vlkošedá
b) Velký špic: černá, hnědá, bílá
c) Střední špic: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
d) Malý špic: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
e) Trpasličí špic / pomeranian: černá, hnědá, bílá, oranžová, vlkošedá, jiná
Černý špic: V osrstění černého špice musí být také podsada stejně jako kůže tmavě zbarvená a zbarvení povrchu osrstění musí být lakově černé bez jakéhokoli bílého nebo jiného odznaku.
Hnědý špic: Hnědý špic má být stejnoměrně jednobarevně hnědě zbarven.
Bílý špic: Srst má být čistě bílá, bez jakéhokoliv (zvláště pak žlutavého) nádechu, jaký se zvláště na uších vyskytuje častěji.
Oranžový špic: Oranžový špic má být pravidelně jednobarevný ve středním odstínu.
Vlkošedý špic (keeshond): stříbrošedá s černými špičkami pesíků. Čenich a uši tmavě zbarvené, okolo očí výrazná kresba, sestávající z jemné černé linie, která probíhá šikmo od vnějšího očního koutku k dolnímu okraji nasazení ucha a také čárkovaných linií a stínování, jež tvoří krátké, ale výrazné obočí. Hříva a oblast plecí světlé, hrudní a pánevní končetiny bez černých odznaků pod loktem resp. kolenem, s výjimkou lehkého čárkování přes prsty. Špička ocasu je černá, spodní strana ocasu a kalhoty světle stříbrné.
Jinak zbarvený špic: Pod označení jiné zbarvení spadají všechny barevné tóny, jako krémový, creme-sable, orange-sable, black-and-tan a strakoš. Strakoši musí mít základní barvu bílou. Černé, hnědé, šedé nebo oranžové skvrny musí být rozděleny po celém těle.
VELIKOST A HMOTNOST
Kohoutková výška: a) Vlčí špic / keshond: 49 cm +/- 6 cm
b) Velký špic: 46 cm +/- 4 cm
c) Střední špic: 34 cm +/- 4 cm
d) Malý špic: 26 cm +/- 3 cm
e) Trpasličí špic / pomeranian: 20 cm +/- 2 cm
(jedinci pod 18 cm jsou nežádoucí.)
Hmotnost: Každá velikostní varianta německého špice má mít hmotnost odpovídající její výšce.
VADY: Každá odchylka od výše uvedených bodů se považuje za vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.
HRUBÉ VADY:
• Vady stavby těla.
• Příliš plochá hlava, vysloveně jablkovitá hlava.
• Masově zbarvený nos, pysky a oční víčka.
• U vlčích špiců / keeshondů, velkých a středních špiců vady zubů.
• Příliš velké a příliš světlé oči, mokvavé oči.
• Vady v pohybovém aparátu.
• Chybějící obličejová kresba u šedooblačných *) špiců.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
• Neuzavřená fontanela.
• Předkus nebo podkus.
• Ektropium a entropium.
• Klopené uši.
• Zřetelné bílé skvrny u všech ostatních než bílých špiců.
• Barevné variace vyplývající z merle fartoru
Pozn.: Psi-samci musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata nacházející se zcela v šourku.
Poslední změny jsou tučně vytištěny.