Opičí pinč. Zdroj: Wikipedia Autor: Craig Pemberton
Opičí pinč je energické a aktivní plemeno psa, které se vyznačuje přátelským a klidným charakterem. I když bývají nedůvěřiví vůči cizím, nejsou agresivní. Jsou inteligentní, oddaní své rodině a schopní ji bránit. Mají klidnou povahu a dobře vycházejí s dětmi, ale kvůli své jemné konstrukci je třeba s nimi zacházet opatrně. S ostatními psy umí spolupracovat, ale někdy mohou projevit žárlivost. S jinými zvířaty vycházejí lépe, pokud jsou s nimi seznámeni od štěněcího věku.
Opičí pinč není náročný na pohyb a dokáže se přizpůsobit životnímu stylu svého majitele. Není vhodný pro pobyt venku po celý rok a vyžaduje výcvik a výchovu s důrazem na odměňování dobrého chování. Srst vyžaduje minimálně dvakrát ročně trimování a je ideální pravidelné kartáčování. Vousy je nutné udržovat čisté a pročesané. Opičí pinč nepotřebuje speciální výživu a není náchylný k dědičným nemocem, ale obezita může způsobovat problémy s klouby.
F.C.I.-Standard č. 186 / 02.09.2009 / GB
OPIČÍ PINČ (Affenpinscher)
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.03.2007
POUŽITÍ: domácí a společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 pinčové a knírači
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: původně byl chován jako domácí pes v jižním Německu. Jeho předkové byli zobrazováni na dřevořezech Albrechta Dürera (1471 – 1528). První záznamy o opičích pinčích se datují do roku 1879. Tito trpasličí psi byli velmi oblíbení kolem přelomu století. Byli vyšlechtěni z drsnosrstých pinčů. Prstenec hrubé srsti kolem hlavy připomíná opičí výraz. Barvy plemene byly jednobarevná žlutavá, červenavá, šedobílá až tmavě šedá, šedočerná až čistá černá.
CELKOVÝ VZHLED: opičí pinč je hrubosrstý, malý a kompaktní, s výrazem obličeje připomínajícím opici.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- v poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická jak jen možno.
POVAHA / TEMPERAMENT: nebojácný, pozorný, houževnatý a oddaný, někdy s divokým nadšením. Je milým rodinným psem ve všech aspektech.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: spíše kulatá než podlouhlá, celkově ne příliš těžká, vysoko vyklenutá s vyjádřeným čelem.
Stop: jasně vyznačený.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: kulatá, plná a černá. Dobře otevřené nosní dírky.
Tlama: krátká a rovná, nikoliv vyklenutá vzhůru. Nosní hřbet rovný.
Pysky: těsně přiléhající k čelistem, černé.
Čelisti/Zuby: plný chrup (42 zubů). Zuby čistě bílé. Spodní čelist vystupuje přes horní čelist a je maličko stočena vzhůru. Řezáky ve zdravém skusu jsou posazeny co nejpravidelněji, v mírně zaoblené řadě. Špičáky a řezáky nesmějí být viditelné při zavřené tlamě, stejně tak nesmí být při zavřené tlamě viditelný jazyk. Absence dvou zubů z PM1, PM2 nebo PM3 nebo kombinace dvou z těchto zubů je přípustná.
Oči: tmavé, poměrně kulaté a plné. Černě pigmentovaná, dobře přiléhající oční víčka, rámovaná kruhem hrubé srsti.
Uši: nasazené vysoko, nesené stejnoměrně, natočené vpřed. Tvaru „V“, vnitřní koutky leží blízko u hlavy. Vztyčené uši mají být malé, stejnoměrně a kolmo nesené.
KRK: rovný, silný, poměrně krátký, silný v místě nasazení. Kůže hrdla těsně přiléhá, bez záhybů.
TRUP: silný, kvadratický a kompaktní.
Hřbetní linie: mírně spadající v téměř rovné linii od kohoutku směrem k zádi.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.
Hřbet: silný, krátký a rovný.
Bedra: krátká a silná. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, což psovi propůjčuje kompaktní vzhled.
Záď: krátká, mírně zaoblená, hladce přecházející v kořen ocasu.
Hrudník: jen mírně zploštělý po stranách, středně široký, sahající až pod linii loktů.
Spodní linie: břicho mírně vtažené. Spodní linie a hřbetní linie (od kohoutku ke kořeni ocasu) jsou víceméně paralelní.
OCAS: ponechaný přirozeně. Žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: silné, rovné, paralelní a nemající úzký postoj.
Plece: dobře osvalené. Ramenní lopatka je dlouhá, šikmá (v úhlu zhruba 45°) a plochá.
Nadloktí: přiléhající k tělu, silné a osvalené.
Lokty: správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř ani ven.
Předloktí: silně vyvinuté. Zcela rovné při pohledu z kterékoliv strany.
Kloub zápěstí: pevný a silný.
Nadprstí: Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi. Silně vyvinuté a osvalené.
Přední tlapky: krátké a kulaté. Prsty vzájemně těsně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, silné a černé.
PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu ze strany šikmo postavené s přiměřeným zaúhlením. Při pohledu zezadu paralelní.
Stehno: silně osvalené, široké.
Koleno: nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný.
Hlezno: přiměřeně zaúhlené.
Záprstí: kolmé k zemi.
Zadní tlapky: poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně těsně přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.
POHYB: uvolněný, plynulý, cupitavý s přiměřeným posunem pánevních končetin. Při pohledu zpředu i zezadu je pohyb rovný a paralelní.
KŮŽE: těsně přiléhající po celém těle.
OSRSTĚNÍ:
SRST: srst na těle má být hrubá a hustá. Hlava je obvykle ozdobena huňatým, ježatým obočím a kruhem srsti okolo očí, výraznou bradkou, čupřinou a srstí na lících. Srst na hlavě má být co nejtvrdší, odstávající a směřující od hlavy. Zásadním způsobem přispívá k celkovému „opičímu“ výrazu.
BARVA: čistě černá s černou podsadou.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: psi a feny: 25 až 30 cm.
Hmotnost: psi a feny: zhruba 4 až 6 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Zvláště:
- nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
- světlé oči.
- uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
- rozevláté uši.
- příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
- kapří hřbet.
- silně spáditá záď.
- oblast nasazení ocasu nakloněná směrem k hlavě.
- pánevní končetiny přeúhlené nebo s otevřeným postojem hlezen.
- dlouhé tlapky.
- krátká, měkká, vlnitá, chundelatá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst.
- výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.
ZÁVAŽNÉ VADY:
- nedostatek pohlavního typu.
- příliš jemná kostra.
- tlama stočená vzhůru jako u grifonka, nebo dlouhá.
- příliš výrazný předkus nebo klešťový skus.
- vystupující oči.
- lokty vytočené ven.
- hlezna vtočená dovnitř.
- výška v kohotku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 2 cm.
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo přílišná bázlivost.
- jakákoliv malformace.
- nedostatek typu plemene.
- vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
- vady skusu, jako například nůžkový skus nebo zkřížený skus.
- výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 2 cm.
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
OPIČÍ PINČ (Affenpinscher)
ZEMĚ PŮVODU: Německo
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.03.2007
POUŽITÍ: domácí a společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 2 pinčové a knírači, molossoidní plemena, švýcarští salašničtí psi
Sekce 1 pinčové a knírači
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: původně byl chován jako domácí pes v jižním Německu. Jeho předkové byli zobrazováni na dřevořezech Albrechta Dürera (1471 – 1528). První záznamy o opičích pinčích se datují do roku 1879. Tito trpasličí psi byli velmi oblíbení kolem přelomu století. Byli vyšlechtěni z drsnosrstých pinčů. Prstenec hrubé srsti kolem hlavy připomíná opičí výraz. Barvy plemene byly jednobarevná žlutavá, červenavá, šedobílá až tmavě šedá, šedočerná až čistá černá.
CELKOVÝ VZHLED: opičí pinč je hrubosrstý, malý a kompaktní, s výrazem obličeje připomínajícím opici.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- v poměru délky k výšce má být jeho stavba tak kvadratická jak jen možno.
POVAHA / TEMPERAMENT: nebojácný, pozorný, houževnatý a oddaný, někdy s divokým nadšením. Je milým rodinným psem ve všech aspektech.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: spíše kulatá než podlouhlá, celkově ne příliš těžká, vysoko vyklenutá s vyjádřeným čelem.
Stop: jasně vyznačený.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: kulatá, plná a černá. Dobře otevřené nosní dírky.
Tlama: krátká a rovná, nikoliv vyklenutá vzhůru. Nosní hřbet rovný.
Pysky: těsně přiléhající k čelistem, černé.
Čelisti/Zuby: plný chrup (42 zubů). Zuby čistě bílé. Spodní čelist vystupuje přes horní čelist a je maličko stočena vzhůru. Řezáky ve zdravém skusu jsou posazeny co nejpravidelněji, v mírně zaoblené řadě. Špičáky a řezáky nesmějí být viditelné při zavřené tlamě, stejně tak nesmí být při zavřené tlamě viditelný jazyk. Absence dvou zubů z PM1, PM2 nebo PM3 nebo kombinace dvou z těchto zubů je přípustná.
Oči: tmavé, poměrně kulaté a plné. Černě pigmentovaná, dobře přiléhající oční víčka, rámovaná kruhem hrubé srsti.
Uši: nasazené vysoko, nesené stejnoměrně, natočené vpřed. Tvaru „V“, vnitřní koutky leží blízko u hlavy. Vztyčené uši mají být malé, stejnoměrně a kolmo nesené.
KRK: rovný, silný, poměrně krátký, silný v místě nasazení. Kůže hrdla těsně přiléhá, bez záhybů.
TRUP: silný, kvadratický a kompaktní.
Hřbetní linie: mírně spadající v téměř rovné linii od kohoutku směrem k zádi.
Kohoutek: tvoří nejvyšší bod hřbetní linie.
Hřbet: silný, krátký a rovný.
Bedra: krátká a silná. Vzdálenost od posledního žebra ke kyčli je krátká, což psovi propůjčuje kompaktní vzhled.
Záď: krátká, mírně zaoblená, hladce přecházející v kořen ocasu.
Hrudník: jen mírně zploštělý po stranách, středně široký, sahající až pod linii loktů.
Spodní linie: břicho mírně vtažené. Spodní linie a hřbetní linie (od kohoutku ke kořeni ocasu) jsou víceméně paralelní.
OCAS: ponechaný přirozeně. Žádoucí je šavlovité nebo srpovité nesení ocasu.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: silné, rovné, paralelní a nemající úzký postoj.
Plece: dobře osvalené. Ramenní lopatka je dlouhá, šikmá (v úhlu zhruba 45°) a plochá.
Nadloktí: přiléhající k tělu, silné a osvalené.
Lokty: správně přiléhající, nevytáčejí se ani dovnitř ani ven.
Předloktí: silně vyvinuté. Zcela rovné při pohledu z kterékoliv strany.
Kloub zápěstí: pevný a silný.
Nadprstí: Při pohledu zpředu vertikální, při pohledu ze strany mírně šikmé směrem k zemi. Silně vyvinuté a osvalené.
Přední tlapky: krátké a kulaté. Prsty vzájemně těsně přiléhající a dobře vyklenuté (kočičí tlapky). Polštářky odolné, drápky krátké, silné a černé.
PÁNEVNÍ KONČETINY: při pohledu ze strany šikmo postavené s přiměřeným zaúhlením. Při pohledu zezadu paralelní.
Stehno: silně osvalené, široké.
Koleno: nevytáčí se ani dovnitř ani ven.
Bérec: dlouhý a silný.
Hlezno: přiměřeně zaúhlené.
Záprstí: kolmé k zemi.
Zadní tlapky: poněkud delší než přední tlapky. Prsty vzájemně těsně přiléhající, dobře klenuté. Drápky krátké a černé.
POHYB: uvolněný, plynulý, cupitavý s přiměřeným posunem pánevních končetin. Při pohledu zpředu i zezadu je pohyb rovný a paralelní.
KŮŽE: těsně přiléhající po celém těle.
OSRSTĚNÍ:
SRST: srst na těle má být hrubá a hustá. Hlava je obvykle ozdobena huňatým, ježatým obočím a kruhem srsti okolo očí, výraznou bradkou, čupřinou a srstí na lících. Srst na hlavě má být co nejtvrdší, odstávající a směřující od hlavy. Zásadním způsobem přispívá k celkovému „opičímu“ výrazu.
BARVA: čistě černá s černou podsadou.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: psi a feny: 25 až 30 cm.
Hmotnost: psi a feny: zhruba 4 až 6 kg.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
Zvláště:
- nemotorná nebo lehká stavba. Příliš dlouhé nebo příliš krátké končetiny.
- světlé oči.
- uši nasazené nízko nebo příliš dlouhé, nestejnoměrně nesené.
- rozevláté uši.
- příliš dlouhý, vtažený nebo měkký hřbet.
- kapří hřbet.
- silně spáditá záď.
- oblast nasazení ocasu nakloněná směrem k hlavě.
- pánevní končetiny přeúhlené nebo s otevřeným postojem hlezen.
- dlouhé tlapky.
- krátká, měkká, vlnitá, chundelatá, hedvábná, bílá nebo skvrnitá srst.
- výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o méně než 1 cm.
ZÁVAŽNÉ VADY:
- nedostatek pohlavního typu.
- příliš jemná kostra.
- tlama stočená vzhůru jako u grifonka, nebo dlouhá.
- příliš výrazný předkus nebo klešťový skus.
- vystupující oči.
- lokty vytočené ven.
- hlezna vtočená dovnitř.
- výška v kohotku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 1 cm, ale méně než 2 cm.
VYŘAZUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo přílišná bázlivost.
- jakákoliv malformace.
- nedostatek typu plemene.
- vážné vady v jednotlivých částech, jako ve stavbě těla, srsti nebo barvě.
- vady skusu, jako například nůžkový skus nebo zkřížený skus.
- výška v kohoutku přesahuje nebo nedosahuje standardu o více než 2 cm.
Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.