Baruschka von Tahlspere, fena, český šampion 2009. Chovatelská stanice From Shadow Of Linden
Nevíte, zda je plemeno Anatolský pastevecký pes pro vás vhodné?
Vyzkoušejte TEST!
Základní vlastnosti:
| 📏 Velikost | velký |
| 🐕 Povaha | ostrý, klidný |
| 🏃 Aktivita | vysoká |
| ✂️ Srst | dlouhá |
| 👶 Vztah k dětem | spíše ne |
| 🛡️ Hlídání | velmi silné |
| 🎓 Vycvičitelnost | vysoká |
Popis plemene:
Anatolský pastevecký pes je velký, mimořádně odolný a spolehlivý hlídač a obránce majetku, původem z Turecka. Byl po tisíce let šlechtěn jako samostatný pes, jehož hlavním úkolem je ochrana stád před vlky, medvědy a dalšími šelmami.
Proto je anatolský pastevecký pes dodnes houževnatý, velice otužilý a vůči sobě tvrdý pes.
S lidskou smečkou vychází výborně, včetně dětí. Vůči cizím lidem je ostražitý a nedůvěřivý, ale není bezdůvodně agresivní. Vůči cizím psům může být ostrý a netolerantní, je třeba na to dávat pozor.
Anatolský pastevecký pes je samostatný a inteligentní, ale slepé plnění povelů od něho čekat nemůžeme, byl vyšlechtěn tak, aby sám rozhodoval, co je v dané situaci správné.
Potřebuje dost pohybu a je ideální na hlídání velkého pozemku.
Rozhodně se nejedná o psa pro začátečníky, jeho pán by měl mít zkušenosti a přirozenou autoritu.
Anatolský pastevecký pes se dělí na několik typů podle místa původu - akbaše, karabaše a kangala. Na fotografii zde je fena kangala.
Jste chovatelem tohoto plemene?
Pomozte mi ukázat skutečné psy a jejich příběhy.
FCI standard
F.C.I. - Standard 331 / 06.06.1989 / D
Standard: ANATOLSKÝ PASTEVECKÝ PES
ZEMĚ PŮVODU: Anatolie
PLEMENO UZNÁNO: FCI 10. 4. 1989
POUŽITÍ: Toto plemeno původně sloužilo k ochraně stád ovcí; je to velmi tvrdý pes, který svoji práci odvádí v horku i zimě.
KLASIFIKACE: skupina II - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
oddíl 2.2 "Horští psi", bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: anatolský pastevecký pes je hlídacím psem, jehož minulost je velmi dlouhá. Jeho původ pravděpodobně sahá až k velkým loveckým plemenům Mezopotámie. Uvedené plemeno se během času přizpůsobilo novým životním podmínkám. Nejdůležitějšími podmínkami jeho životního prostředí je podnebí - horké a velmi suché léto a velmi studená zima -, způsob života obyvatelstva - usedlý nebo kočovný život -, a práce, kterou psi vykonávali. Uvedené plemeno chrání stáda, která překonávají na planinách Anatolie velké vzdálenosti. Bez ohledu na rozmary počasí žijí pod širým nebem.
CELKOVÝ DOJEM: Mohutný strážní vzpřímený pes velkého rámce, robustní postavy, se silnou hlavou a hustou patrovou srstí. Musí být velký a vytrvalý. Je schopen pohybovat se velkou rychlostí.
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY: Délka tlamy je poněkud menší, než délka lebky.
POVAHA: vyrovnaná a odvážná, bez jakékoliv agresivity, nezávislá, velmi inteligentní a vůdčí. Hrdá a důvěryhodná. Vůči svému pánovi velmi příchylná a loajální. Dospělí psi však jsou k cizím nedůvěřiví.
HLAVA:
Temeno: velké, avšak ve správném poměru k celkové postavě, lebka široká mezi ušima a lehce klenutá. Dospělí psi mají širší hlavu, než feny.
Stop: jen lehce vyjádřen.
Tlama: při pohledu shora téměř čtvercová, tupý profil, tlama se ke špičce zúžuje jen nepatrně.
Nos: černý, u játrově zbarvených jedinců hnědý.
Pysky: lehce visící, černé. Dolní okraj horního pysku by měl dosahovat hlouběji, než dolní okraj dolní čelisti.
Čelisti: silné.
Skus/chrup: silné zuby, perfektní, pravidelný a úplný nůžkový skus, přičemž horní řezáky přesahují bez mezery dolní řezáky a zuby jsou v čelistech uloženy šikmo. Úplných chrup se 42 zuby.
Oči: v poměru k velikosti hlavy spíše malé, hluboko a široko uložené. Spojivky nejsou vidět. Barva zlatá až tmavě hnědá. Okraje očních víček černé (výjimkou jsou játrově zbarvení psi).
KRK: lehce klenutý, silný, svalnatý, přiměřeně dlouhý, spíše silnější, málo laloku.
TĚLO: silné, dobře osvalené, nikdy ne tučné.
Horní linie: bederní partie lehce klenutá
Hřbet: v poměru k délce končetin spíše krátký.
Hruď: hloubka hrudníku dosahuje až k lokti, žebra dobře klenutá, dostatečně dlouhý hrudní koš.
Linie břicha: lehce vtažené.
OCAS: dlouhý, dosahuje nejméně k hleznům. Poměrně vysoko nasazený. V klidu nesen svěšený, na konci lehce zatočený; při vzrušení nesen zvláště u psů vysoko nad hřbetem nebo stočený na hřbetě.
KONČETINY:
Hrudní končetina: Hrudní končetiny široko postavené, dobré délky, rovné, se silnými kostmi.
Plece dobře osvalené a šikmé. Lokty dobře přiléhají k tělu. Silné zápěstí, nadprstí postaveno lehce skloněné. Tlapy silné s dobře klenutými prsty a krátkými drápy.
Pánevní končetina: Silně, ne však přehnaně osvalená. Končetiny při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné.
Koleno dobře úhlené. Hlezno středně úhlené, silné a rovné, nevybočuje dovnitř ani ven. Zadní nadprstí rovnoběžná a rovná. Tlapy silné, s dobře klenutými prsty a krátkými drápy.
CHODY: velmi pozoruhodný a harmonický průběh pohybu s pevnou a rovnou hřbetní linií, dobře neseným krkem a hlavou; výsledný dojem, kterým pes působí, je lovec na lovu. Při pomalejší akci je povolen mimochod. Krátký krok nebo stepování vysoce nežádoucí.
OSRSTĚNÍ: vlastnosti srsti: krátká nebo polodlouhá, hustá se silnou podsadou. Následkem klimatických podmínek jsou možné i velké rozdíly v délce srsti. Na hrdle a na plecích je srst delší a hustší. V zimě bývá srst delší.
Barva: Povoleny jsou všechny barvy.
VELIKOST / VÁHA
Velikost: kohoutková výška psů 74 - 81 cm, fen 71 - 79 cm.
Váha: dospělí psi 50 - 65 kg, feny 40 - 55 kg.
VADY
Všechny odchylky od uvedených bodů je třeba považovat za vady.
Těžké vady: nízko posazený pes, těžkopádný a pomalý, příliš mohutný, příliš lehce stavěný, chrtovitého vzhledu; plochá lebka, krátký nebo stepující krok. Příliš dlouhá visící srst.
Diskvalifikující vady: příliš krátká tlama (třetina celkové délky hlavy); srst příliš krátká nebo měkká, chybějící podsada, předkus nebo podkus, neschopnost bránit stádo.
Standard: ANATOLSKÝ PASTEVECKÝ PES
ZEMĚ PŮVODU: Anatolie
PLEMENO UZNÁNO: FCI 10. 4. 1989
POUŽITÍ: Toto plemeno původně sloužilo k ochraně stád ovcí; je to velmi tvrdý pes, který svoji práci odvádí v horku i zimě.
KLASIFIKACE: skupina II - Pinčové a knírači, molossové a švýcarští salašničtí psi
oddíl 2.2 "Horští psi", bez zkoušky z výkonu
KRÁTKÝ HISTORICKÝ PŘEHLED: anatolský pastevecký pes je hlídacím psem, jehož minulost je velmi dlouhá. Jeho původ pravděpodobně sahá až k velkým loveckým plemenům Mezopotámie. Uvedené plemeno se během času přizpůsobilo novým životním podmínkám. Nejdůležitějšími podmínkami jeho životního prostředí je podnebí - horké a velmi suché léto a velmi studená zima -, způsob života obyvatelstva - usedlý nebo kočovný život -, a práce, kterou psi vykonávali. Uvedené plemeno chrání stáda, která překonávají na planinách Anatolie velké vzdálenosti. Bez ohledu na rozmary počasí žijí pod širým nebem.
CELKOVÝ DOJEM: Mohutný strážní vzpřímený pes velkého rámce, robustní postavy, se silnou hlavou a hustou patrovou srstí. Musí být velký a vytrvalý. Je schopen pohybovat se velkou rychlostí.
DŮLEŽITÉ ROZMĚRY: Délka tlamy je poněkud menší, než délka lebky.
POVAHA: vyrovnaná a odvážná, bez jakékoliv agresivity, nezávislá, velmi inteligentní a vůdčí. Hrdá a důvěryhodná. Vůči svému pánovi velmi příchylná a loajální. Dospělí psi však jsou k cizím nedůvěřiví.
HLAVA:
Temeno: velké, avšak ve správném poměru k celkové postavě, lebka široká mezi ušima a lehce klenutá. Dospělí psi mají širší hlavu, než feny.
Stop: jen lehce vyjádřen.
Tlama: při pohledu shora téměř čtvercová, tupý profil, tlama se ke špičce zúžuje jen nepatrně.
Nos: černý, u játrově zbarvených jedinců hnědý.
Pysky: lehce visící, černé. Dolní okraj horního pysku by měl dosahovat hlouběji, než dolní okraj dolní čelisti.
Čelisti: silné.
Skus/chrup: silné zuby, perfektní, pravidelný a úplný nůžkový skus, přičemž horní řezáky přesahují bez mezery dolní řezáky a zuby jsou v čelistech uloženy šikmo. Úplných chrup se 42 zuby.
Oči: v poměru k velikosti hlavy spíše malé, hluboko a široko uložené. Spojivky nejsou vidět. Barva zlatá až tmavě hnědá. Okraje očních víček černé (výjimkou jsou játrově zbarvení psi).
KRK: lehce klenutý, silný, svalnatý, přiměřeně dlouhý, spíše silnější, málo laloku.
TĚLO: silné, dobře osvalené, nikdy ne tučné.
Horní linie: bederní partie lehce klenutá
Hřbet: v poměru k délce končetin spíše krátký.
Hruď: hloubka hrudníku dosahuje až k lokti, žebra dobře klenutá, dostatečně dlouhý hrudní koš.
Linie břicha: lehce vtažené.
OCAS: dlouhý, dosahuje nejméně k hleznům. Poměrně vysoko nasazený. V klidu nesen svěšený, na konci lehce zatočený; při vzrušení nesen zvláště u psů vysoko nad hřbetem nebo stočený na hřbetě.
KONČETINY:
Hrudní končetina: Hrudní končetiny široko postavené, dobré délky, rovné, se silnými kostmi.
Plece dobře osvalené a šikmé. Lokty dobře přiléhají k tělu. Silné zápěstí, nadprstí postaveno lehce skloněné. Tlapy silné s dobře klenutými prsty a krátkými drápy.
Pánevní končetina: Silně, ne však přehnaně osvalená. Končetiny při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné.
Koleno dobře úhlené. Hlezno středně úhlené, silné a rovné, nevybočuje dovnitř ani ven. Zadní nadprstí rovnoběžná a rovná. Tlapy silné, s dobře klenutými prsty a krátkými drápy.
CHODY: velmi pozoruhodný a harmonický průběh pohybu s pevnou a rovnou hřbetní linií, dobře neseným krkem a hlavou; výsledný dojem, kterým pes působí, je lovec na lovu. Při pomalejší akci je povolen mimochod. Krátký krok nebo stepování vysoce nežádoucí.
OSRSTĚNÍ: vlastnosti srsti: krátká nebo polodlouhá, hustá se silnou podsadou. Následkem klimatických podmínek jsou možné i velké rozdíly v délce srsti. Na hrdle a na plecích je srst delší a hustší. V zimě bývá srst delší.
Barva: Povoleny jsou všechny barvy.
VELIKOST / VÁHA
Velikost: kohoutková výška psů 74 - 81 cm, fen 71 - 79 cm.
Váha: dospělí psi 50 - 65 kg, feny 40 - 55 kg.
VADY
Všechny odchylky od uvedených bodů je třeba považovat za vady.
Těžké vady: nízko posazený pes, těžkopádný a pomalý, příliš mohutný, příliš lehce stavěný, chrtovitého vzhledu; plochá lebka, krátký nebo stepující krok. Příliš dlouhá visící srst.
Diskvalifikující vady: příliš krátká tlama (třetina celkové délky hlavy); srst příliš krátká nebo měkká, chybějící podsada, předkus nebo podkus, neschopnost bránit stádo.
