WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

O plemenu anglo-francouzský honič de Petite Venerie

Anglo-francouzský
Původ fotografie: Wikipedia, autor werner (Dogwiki) Fotografie je licencována jako "Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported". Chováte plemeno anglo-francouzský honič de Petite Venerie?
Pošlete fotku, zdarma ji zveřejním s odkazem na vaše stránky!

Anglo-francouzský honiče de Petite Venerie je jedno z četných francouzských loveckých plemen, jehož úkolem bylo ve smečkách, nebo méně často samostatně, nahánět zvěř a ponáhat při lovu.
Proto je to pes rychlý, vytrvalý a odolný, který se nelekne žádné práce v lese, disponuje výborným čichem a silným loveckým pudem.
Podobně jako příbuzní psi, například ariégeois, bígl harrier nebo porcelaine je to lovec se vším všudy, k lidem a dětem přátelský, smečkový, ale vášnivě lovící.
Zdravotně je na tom toto plemeno dobře, nevykazuje známky přešlechtěnosti.
U nás patrně nevyskytuje.
Není vhodnýpro chov v bytě, více mu svědčí každodenní pobyt v přírodě, kde může uplatnit své vrozené vlohy.


Standard plemene:

Anglo-Francais de Petit Vénérie neboli anglo-francouzský honič pro nízkou honbu nebo také malý anglo-francouzský honič

Standard F.C.I. č. 325/28.04.1997/F

Text upraven Dr. Paschoudem;
Překlad z francouzského textu: Helena Dvořáková
Datum zveřejnění platného standardu: 26.01.1983
Klasifikace F.C.I.: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.2 střední honiči
S pracovní zkouškou

Celkový vzhled:
Je to pes solidně a vyváženě stavěný, bez známek hrubosti (lymfatičnosti). Z profilu je jeho silueta typická pro dobře stavěného francouzského honiče.

Hlava: delší, nepříliš široká, týlní hrbol není výrazný;
Mozková část:
Mozkovna: je mírně klenutá, ne však příliš.
Stop: málo výrazný;
Obličejová část:
Nos: dobře pigmentovaný, nozdry široké;
Čenichová partie: je středně dlouhá, nepříliš špičatá.Nosní hřbet je rovný, může být i mírně klenutý;
Pysky: horní překrývají spodní;
Oči: velké, hnědé, mírného výrazu, ale živé;
Uši: zavěšené úzkým úponem pod linií očí, pružné, lehce stočené, středně široké, dosahují nejméně dva prsty od konce nosu;

Krk: dobře pohyblivý, bez laloku;

Tělo:
Hřbet: pevný, rovný;
Bedra: dost krátká, svalnatá;
Záď: lehce spáditá, dost dlouhá;
Hrudník: hluboký, dosahuje nejméně k lokti, dobře vyvinutý;
Žebra: dlouhá, středně klenutá;
Slabiny: dost plné, mírně vtažené, nesmí působit dojmem vychrtlosti;
Ocas: středně dlouhý, suchý, nasazený v prodloužené linii hřbetu, pokrytý hustou srstí, ne však osinatý;

Končetiny:
Hrudní končetiny: jsou dosti silné, mohutné a rovné při pohledu z profilu.
Lopatky: dlouhé, ploché a šikmo uložené, dobře přiléhající k hrudníku;
Pánevní končetiny:
Stehna: svalnatá, dosti dlouhá;
Hlezna: mírně zaúhlená, jsou dosti nízko u země;
Tlapky: suché, pevné se sevřenými prsty;

Zevnějšek:
Kůže: jemná, bez kožních řas, pevná tkáň;
Srst: hladká, přiléhavá, krátká;
Zbarvení:
• Trikolorní – černobílé s jasným pálením, nos černý.
• Bikolorní – bílooranžové, nos tabákově hnědý.
Výška: 48 – 56 cm s tolerancí + - 2 cm pro vynikající jedince;

Chyby:
• hlava příliš krátká nebo příliš široká
• mozkovna kulatá
• depigmentovaný nos
• hranatý čenich
• předkus nebo podkus
• pysky příliš volné (visící)
• oči světlé, oči vystouplé
• uši zavěšené vysoko, široké, krátké nebo příliš ploché
• krk příliš krátký, přítomnost laloku
• tělo cylindrické
• přetížené lopatky
• ocas hrubý, krátký nebo osinatý
• volné kožní řasy
• všechny obecné chyby plemen honičů

Napište mi o svých zkušenostech s anglo-francouzským honičem de Petite Venerie!

Chcete mi poslat zprávu?

TOPlist