WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

O plemenu boloňský psík

Boloňský
Chip od Krásné řeky, pes. Chovatelská stanice Drahokam Holešova

Boloňský psík je plemeno ve všech ohledech společenské. Jeho povaha je nekomplikovaná, veselá a přátelská.
Je to pejsek vstřícný a poslušný, přirozeně inteligentní a svému pánovi věrný.
Není příliš temperamentní, jedná se o klidného pohodáře, ale procházky a výlety má rád a svého pána bude rád doprovázet. Stejně tak je i vhodný pro psí sporty.
S dětmi a lidmi, které uzná, vychází bez problémů. U cizích lidí může být zpočátku opatrný a vyčkávat, jak se situace vyvine. Nemá ani problémy se soužitím s dalšími psy a domácími zvířaty, která zná.
Důležité je nebrat tohoto psa jako hračku, ale jako člena smečky. Jedná se o osobnost, která si zaslouží být něčím více než jen mazlíkem.
Boloňský psík je skvělým kamarádem pro klidné lidi a děti.
Péčo o toto plemeno není náročná, jen jeho nádherné srsti je třeba věnovat patřičnou pozornost.


Standard plemene:

F.C.I.-Standard č. 196 / 20.04.1998 / GB

BOLOŇSKÝ PSÍK ( Bolognese)

ZEMĚ PŮVODU: Itálie

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 27.11.1989

POUŽITÍ: společenský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 9 společenská plemena
Sekce 1 bišonci a příbuzná plemena
Bez zkoušky z výkonu

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Původ plemene je směšován s původem maltézského psíka, protože jejich vzdálenými předky jsou stejní malí psíci zmínění v latinských spisech Aristotela (384 – 322 př. Kr.) pod označením „canes melitenses“. Boloňští psíci, známí již v období starověkého Říma, patřili v celé epoše mezi nejoblíbenější dary dávané mocnými tohoto světa. Cosimo de Medici (1389-1464) přinesl ne méně než osm boloňských psíků do Bruselu jako dary pro belgické šlechtice. Filip II, král španělský v letech 1556 až 1598, poté, co obdržel dva boloňské psíky od vévody d´Este, děkoval v dopisu dárci těmito slovy: „tito dva malí psíci jsou nejkrálovštějším darem, který může kdokoliv učinit panovníkovi“. Boloňští psíci jsou vyobrazeni na malbách Tiziana, Pierra Breughela staršího a Goyi.

CELKOVÝ VZHLED: Malý, robustní a kompaktní, s čistě bílou, dlouhou a nadýchanou srstí.

DŮLEŽITÉ POMĚRY: Kvadratická stavba, takže délka trupu je rovna výšce v kohoutku.

POVAHA / TEMPERAMENT: Velmi vážný, celkově ne příliš aktivní. Průbojný, učenlivý, silně vázaný na svého pána a jeho okolí.

HLAVA: střední délky, dosahující 1/3 výšky v kohoutku. Šířka hlavy, měřená na úrovni jařmových oblouků, je shodná s délkou hlavy.

MOZKOVNA:
Lebka: mírně ovoidního (vejčitého) tvaru v předozadním směru a spíše plochá v horní části, má však konvexní postranní části; hrbolky čelní kosti jsou dobře vyvinuté. Podélné osy lebky a nosního hřbetu jsou rovnoběžné; čelní vráska je jen slabě zvýrazněná a týlní hrbol jen slabě patrný. Délka lebky je o málo větší než délka tlamy.
Stop: dosti výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: ve stejné linii jako nosní hřbet; při pohledu z profilu je její přední strana vertikální. Je velká a musí být černá.
Tlama: Její délka dosahuje 2/5 délky hlavy, nosní hřbet je rovný a postranní části tlamy jsou rovnoběžné, takže přední část tlamy je téměř čtvercová. Oblast spodní části očnice je dobře vytvarovaná.
Pysky: horní pysky jsou málo vyvinuté do hloubky, nezakrývají spodní pysky, a spodní profil tlamy je ohraničen spodní čelistí.
Čelisti/Zuby: Čelisti normálně vyvinuté, s horními a spodními oblouky navzájem perfektně přizpůsobenými. Zuby bílé, pravidelně vyrovnané, skus silný a úplný. Nůžkový skus, tolerován je klešťový skus.
Oči: Posazené téměř v čelní rovině; dobře otevřené, spíše velké než normální velikosti. Oční víčko je kulaté, oční bulva nesmí vystupovat, oční bělmo není viditelné. Okraje očních víček musí být černé a duhovka je tmavě okrové barvy.
Uši: vysoko nasazené, dlouhé a svěšené, ale dosti pevné v místě nasazení, takže horní část vnějšího ucha odstává od lebky, vzbuzujíc tím dojem, že hlava je větší než ve skutečnosti.

KRK: bez kožního laloku; jeho délka je rovna délce hlavy.

TRUP: pes má kvadratickou stavbu, délka trupu, měřená od ramenního hrbolku po hrbolek sedací kosti, je rovna výšce v kohoutku.
Kohoutek: jen slabě vystupující z hřbetní linie.
Hřbetní linie: rovný profil zad a mírně konvexní profil beder harmonicky přecházejí v linii zádě.
Záď: velmi mírně spáditá; je velmi široká.
Předhrudí: špička hrudní kosti (manubrium) jen slabě vystupující
Hrudník: prostorný, dosahuje do úrovně loktů, s dobře klenutým hrudním košem, hloubka dosahuje téměř poloviny výšky v kohoutku.
Spodní linie: sleduje profil hrudní kosti, potom mírně stoupá k břichu.

OCAS: nasazen v prodloužení linie zádě, nesen v oblouku nad hřbetem.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: v celkovém vzhledu jsou zcela rovné a rovnoběžné vzhledem ke střední rovině těla.
Ramena: délka lopatek je rovna 1/4 výšky v kohoutku; vzhledem k horizontále jsou šikmé a jsou blízko vertikále vzhledem ke střední rovině těla. Jejich pohyb je dostatečně volný.
Nadloktí: dobře přiléhající k trupu, je téměř stejné délky jako ramena, ale méně šikmé.
Lokty: jsou v rovině rovnoběžné se střední rovinou těla.
Předloktí: jeho délka je rovna délce nadloktí; sleduje zcela vertikální směr.
Nadprstí a kloub nadprstí: při pohledu zpředu navazují na vertikální linii předloktí. Při pohledu z profilu je nadprstí poněkud šikmé.
Přední tlapky: oválného tvaru, s tmavými pružnými polštářky tlap a velmi tvrdými černými drápky.

PÁNEVNÍ KONČETINY: v celkovém vzhledu a při pohledu zezadu musí sledovat od hrbolku kosti sedací k zemi zcela vertikální linii; jsou vzájemně rovnoběžné.
Stehna: jejich délka je rovna 1/3 výšky v kohoutku. Jdou šikmo shora dolů a zezadu dopředu a jsou zcela rovnoběžná se střední rovinou těla.
Bérec: je delší než stehno.
Hlezenní kloub: úhel hlezenního kloubu (tibia-tarsální) není příliš sevřený.
Nárt: vzdálenost mezi hlezenním kloubem a špičkami prstů je o málo menší než třetina výšky v kohoutku.
Zadní tlapky: stejná charakteristika jako přední tlapky, pouze jsou méně oválné.

POHYB: volný, energický, hlava nesena ušlechtile a elegantně.

KŮŽE: po celém těle dobře napnutá a přiléhající k tělu. Viditelné sliznice a třetí oční víčka musí být pigmentovány černě.

OSRSTĚNÍ:

SRST: dlouhá po celém těle, od hlavy po ocas, od hřbetní linie k tlapkám. Na tlamě je kratší. Dosti chundelatá, proto nepřiléhající, spíše chomáčkovitá, netvoří prameny.

BARVA: čistě bílá, bez skvrn a jiných odstínů bílé.

VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Psi 27 až 30 cm.
Feny 25 až 28 cm.
Hmotnost: od 2,5 do 4 kg.

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- strabismus (šilhavost)

ZÁVAŽNÉ VADY:
- výrazná konvergence nebo divergence horních podélných os
- konvexní nosní hřbet (římský nos)
- prognathismus (tj. slabý předkus či podkus), pokud mění vnější vzhled tlamy
- výška pod 25 cm a nad 33 cm u psů a pod 22 cm nebo nad 32 cm u fen.

VYŘAZUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo přílišná plachost
- depigmentace nosní houby
- nosní houba jiné barvy než černé
- předkus (spodní čelist delší než horní)
- oboustranná depigmentace očních víček
- skvrna na rohovce
- chybící ocas
- zkrácený ocas, ať už přirozeně nebo uměle
- jakákoliv jiná barva než bílá
- skvrny a tečky

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Napište mi o svých zkušenostech s boloňským psíkem!

Chcete mi poslat zprávu?

TOPlist