WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

O plemenu český fousek

Český
Rouse z Hložku, fena.
Chovatelská stanice:Vallis Baptismi Autorka fotografie: Zuzana Nedavašková

Jedno z nejstarších plemen ohařů, výborný lovec a již od středověku ceněné plemeno, to je český fousek.
Mrštný, otužilý a vytrvalý pes, jako stvořený do lesa a polí, kde se mohou uplatnit jeho výborné lovecké schopnosti. Využívá se zejména k vystavování zvěře, ale je to i dobrý aportér.
Je to pes věrný a přátelský, k vlastní smečce, ať už lidské, psí nebo zvířecí se chová většinou bezproblémově.
Přesto je to i poctivý hlídač, který se dokáže postarat o svěřenou zahradu nebo dvorek.
Je vhodné využívat ho k tomu, k čemu byl po staletí veden, tedy k lovu. Spokojenější bude tehdy, když bude mít kolem sebe další psy.
Není vhodný do bytu a jako mazlík, rpo tento účel je k dispozici mnoho jiných plemen.


Standard plemene:

Standard a pracovní standard
Zdroj: ČMKÚ
Český fousek
( Barbu Tcheque)

Standard FCI č. 245/07.08.1998/F >>Standard English<< >>Standard Deutsch<< >>Standard Française<<

Původ: dříve Československo, nyní Česká republika.

Datum zveřejnění platného standardu: 21.05.1963

Použití: ohař

Klasifikace FCI: Skupina 7 ohaři

Sekce 1.3 kontinentální ohaři hrubosrstí, typu grifona

S pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie:

V období před první světovou válkou byl český fousek nejrozšířenějším hrubosrstým ohařem, který se vyskytoval na území bývalého Československa. První světová válka a její následky téměř zapříčinily zánik tohoto plemene, ale později se začalo s jeho regenerací. Základem této regenerace se stalo několik původních typických jedinců, z nichž se podařilo systematickým chovem dosáhnout současného moderního typu českého fouska, který zaujímá druhé místo mezi loveckými plemeny, používanými v České republice a na Slovensku.

Celkový vzhled:

Český fousek je ušlechtilý ohař, střední velikosti, téměř čtvercového rámce, s hrubou srstí, jehož celkový vzhled svědčí o odolnosti a síle. Má vrozené schopnosti pro práci v poli, ve vodě i v lese, což znamená, že je to pes pro všestranné využití. I přes svoji ostrost na škodlivou zvěř je snadno cvičitelný a ovladatelný, jakož i dobře spolupracuje se svým pánem.

Hlava: je suchá, poměrně úzká a dlouhá, vysoko nasazená na krku. Nosní hřbet je poněkud delší než mozkovnaa je mírně klenutý.

Mozková část:

Mozkovna: v horní části čela a na temeni je mozkovna mírně vyklenutá a velmi mírně zaoblená. U psů je poněkud širší než u fen. Nadočnicové oblouky jsou výrazné a oční jamky hluboké a tak zřetelné, že hlava působí dojmem, že je hranatá a oční důlky jsou hluboké. Týlní hrbol je nevýrazný.

Stop: je středně výrazný, ale zřetelný.

Obličejová část:

Nos: je široký, nozdry jsou dobře otevřené a citlivé. Nosní houba je vždy tmavě hnědá.

Pysky: jsou středně vyvinuté, přiléhající, nikoli volné, horní pysk poněkud překrývá spodní.

Čelisti/Zuby: čelisti jsou mohutné, perfektně tvarované, dobře osvalené. Zuby jsou silné, s nůžkovým skusem, chrup je úplný.

Oči: oči mají mandlový tvar, dobrotivý výraz a svědčí o přirozené bystrosti. Oko musí být dost tmavé; je zbarveno tmavě jantarově nebo ořechově hnědě. Oční víčka těsně přiléhají k oční kouli, kterou úplně rámují, jsou pigmentována černošedě.

Uši: uši jsou nasazené velmi vysoko, mají široký úpon, ke konci se zužují. Délkou dosahují do dvou třetin lící, na konci jsou mírně zaoblené. Uši dobře přiléhají k bočném stranám hlavy.

Krk: krk je středně dlouhý, se správně vyvinutým svalstvem, je suchý a vysoko vsazený do hrudi. Jeho linie je poněkud klenutá.

Tělo:

Hřbet: Hřbet je krátký a pevný, kohoutek je výrazný, hřbet je rovný, postupně přecházející směrem k zádi.

Bedra: bedra jsou krátká, relativně široká mírně klenutá.

Záď: záď je jen mírně spáditá, široká a dostatečně dlouhá.

Hrudník: při pohledu zepředu má hruď s přiléhajícími lopatkami tvar lyry. Hrudník má oválný průřez a jeho šířka je v souladu s celkovou stavbou těla. Spodní strana hrudníku musí dosahovat nejméně k loketnímu kloubu. Hruď je široká a předhrudí musí být výrazné. Hrudní koš je tvořen dobře klenutými žebry, která jsou ve správném poměru k jejich délce.

Břicho: břicho je mírně vtažené, aby umožňovalo snadný pohyb. Nikdy nesmí působit dojmem, že pes je vychrtlý.

Ocas: křížová kost má takovou polohu, že její osvalení nemá vliv na nesení ocasu. Ten je nesen horizontálně v linii hřbetu nebo mírně vzhůru. Nasazen je ve výši prodloužené linie hřbetu. Je středně silný, krátí se ze tří pětin svojí délky.

Končetiny:

Hrudní končetiny:

Lopatka: lopatka je dobře osvalená, šikmo uložená, svírá s ramenní kostí tupý úhel.

Loket: loketní kloub je mohutný, s mohutným svalstvem.

Předloktí: je kolmo postavené, rovné, svalstvo je suché a dobře vyvinuté.

Nadprstí: je relativně krátké, téměř kolmo postavené, mírně skloněné dopředu.

Přední tlapka: je kompaktní, ve tvaru krátké lžíce, prsty jsou sevřené a klenuté s drápy silnými, tmavě šedými až černými. Polštářky jsou odolné a tvrdé, celé pigmentované. Zvláštností je malý zbytek plovací blány mezi prsty.

Pánevní končetiny:

Pánev: je správně dlouhá.

Stehna: stehenní kost je silná, mohutně osvalená.

Zadní končetiny: jsou postavené poněkud dozadu, což umožňuje psovi snadný pohyb.

Hlezno: jeho svalstvo je suché, hlezenní kloub je poměrně nízko u země.

Nadprstí: je téměř kolmo postavené, krátké a poměrně silné.

Tlapky: mají stejný tvar, jako přední. Paspárky se odstraňují, pokud se vyskytnou.

Pohyb: Je pravidelná v kroku i v klusu, přičemž končetiny nevykazují žádná pohyb dovnitř ani do stran a zadní končetiny se pohybují přesně za končetinami předními.

Srst: osrstění se skládá ze tří druhů srsti:

· Z podsady, která je jemná a hustá, dlouhá asi 1,5 cm, která zabraňuje vlhkosti proniknout ke kůži; v létě téměř vylíná.

· Pesíky v délce 3-4 cm, jsou hrubé a tvrdé, přiléhající k tělu.

· Vlníky jsou dlouhé 5-7 cm, výrazně tvrdé, rovné. Zvláště výrazné jsou na hrudi, na hřbetě, na slabinách a na lopatkách.

Na končetinách je srst kratší a tvrdší na jejich přední straně, zatímco na zadní straně je delší a tvoří krátké praporce. Ocas nesmí mít kartáč.

Osrstění hlavy: spodní strana lící a pysky jsou pokryté delší a jemnější srstí, která tvoří vous, typický pro toto plemeno. Srst nad očima je výrazná, tvořící šikmo vzhůru trčící obočí. Čelo, temeno a líce jsou pokryté krátkou tvrdou srstí. Srst na uších je krátká, jemná a přiléhavá.

Zbarvení: tyto barevné rázy jsou přípustné:

· Tmavý bělouš s plotnami nebo bez nich

· Hnědák s bíle prokvetlými znaky na hrudi a na dolní části končetin

· Hnědák beze znaků

Výška a váha:

Kohoutková výška: psi: 60 – 66 cm

feny: 58 – 62 cm

Váha: psi: nejméně 28, nejvíce 34 kg

feny nejméně 22, nejvíce 28 kg

Chyby:

Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

nepoměr mezi kohoutkovou výškou a délkou těla (ideální je téměř čtvercový rámec, poměr výšky k délce přibližně 9:10, feny mohou být o málo delší)
hlava krátká, kónická nebo kulatá
vystouplé oči, oči jiné barvy, než jakou uvádí standard
uši příliš dlouhé nebo příliš nízko nasazené
krk příliš krátký nebo příliš silný, s volnou kůží, která tvoří lalok
málo výrazný kohoutek
spáditá záď
úzká hruď, nevýrazné předhrudí
otevřená tlapka, zaječí tlapka; příliš osrstěné nohy
srst příliš jemná, příliš krátká nebo příliš dlouhá
vous a obočí nedostatečně výrazné (málo typické)
chybějící pigmentace
převaha bílé srsti (zbarvení strakoše je vylučující)

Ideální míry:

Psi: Feny:

Váha: 34 kg 25 kg

Výška v kohoutku: 63 cm 60 cm

Délka hlavy: 28 cm 23 cm

Délka mozkovny: 14 cm 11 cm

Šířka mozkovny: 12 cm 10 cm

Délka čenich. partie 13 cm 11 cm

Šířka hrudního koše: 20 cm 18 cm

Výška hrudníku: 25 cm 23 cm

Délka trupu: 56 cm 53 cm

Obvod hrudníku za loktem 80 cm 72 cm

Obv. hrud. na posl. žebru 72 cm 64 cm

Zahlení kloubů:

Úhel scapulo-humerální 110°

Úhel humero-radiální 135°

Úhel coxo-femorální 110°

Úhel femoro-tibiální 125°

Úhel tibio-tarsální 135°



Všichni jedinci se znaky anomálního psychického stavu a s poruchami chování budou diskvalifikováni (vyloučeni).


Pracovní standard českého fouska

Charakteristika:

Český fousek je hrubosrstý ohař všestranného založení, díky své tělesné stavbě a typu osrstění je velmi vytrvalý, otužilý a odolný, vhodný k práci před výstřelem a po výstřelu i v obtížných terénních a klimatických podmínkách, v honitbách polních, lesních i v bažinách a na vodních plochách. Na škodlivou (škodnou ) zvěř je ostrý, nesmí být však agresivní vůči lidem a ostatním psům.

Pracovní styl:

Je to ohař kontinentálního typu, který hledá prostorným a razantním cvalem, amplitudy hledání jsou středně rozsáhlé. Ze způsobu, jakým prohledává terén, musí být jasně patrné, že je to vášnivý lovec s vrozenou touhou vyhledat zvěř, který reaguje na každý pach zvěře v terénu a tu se snaží co nejrychleji nalézt. Hlava je při hledání nesena mírně nad úrovní hřbetu, nos pracuje výborně s větrem.

Vystavování:

Vystavování je velmi pevné, pes je při něm nehybný (cataleptique), nos směřuje přímo ke zvěři. Pokud se zvěř vzdaluje, postupuje za jejím pachem. Postupování musí být razantní a průkazné.

Přinášení:

Je to spolehlivý přinašeč, vloha pro aport je v populaci výborně upevněna. Má výborné schopnosti pro dohledávku zvěře po výstřelu a pevný úchop.

Vedení:

Český fousek je dobře voditelný, velmi dobře spolupracuje se svým pánem. Při výcviku nesnáší hrubost.

Tento pracovní standart byl vypracován Klubem chovatelů českých fousků v České republice v roce 2005. Toto znění bylo předloženo ke schválení F.C.I.

Napište mi o svých zkušenostech s českým fouskem!

Chcete mi poslat zprávu?

TOPlist