WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

O plemenu neapolský mastin

Neapolský
Erl Lví tlapa, pes. Chovatelská stanice Lví tlapa

Když vidím neapolského mastina, vždy si vzpomenu na italského herce Buda Spencera. Podle mého názoru toho mají hodně společného.
Oba pochází od Neapole. Oba jsou velcí a silní. Oba jsou v podstatě kliďasové, které ale není radno provokovat. Tak trochu bručouni, ale v jádru dobráci. Oba jsou příkladné rodinné typy.
Neapolský mastin je navíc starodávné plemeno, které doprovázelo již římské legie.
K dětem se chová dobře, k cizím lidem je nedůvěřivý, psy a zvířata toleruje, pokud si na něho nedovolují.
Z hlediska péče je to ale náročné plemeno. Jeho výživa je náročná nejen do množství, ale i do kvality. Občas se u něho vyskytují i zdravotní problémy, které souvisí s jeho velikostí a vrásčitou kůží.
Je navíc nutné neapolského mastina správně vychovat, aby nebyl agresivní a aby šel zvládnout.
Proto to v žádném případě není plemeno určené začínajícím a nezkušeným chovatelům!


Standard plemene:

Standard No: 197 27.11.1989
Mastino napoletano
Země původu: Itálie
POUŽITÍ: pes ochranný, hlídací
KLASIFIKACE FCI: skupina II - (Pinčové, knírači, molossové, švýcarští salašničtí psi)
část 2.1 (molossové dogovití); Bez zkoušky z výkonu

KRÁTCE Z HISTORIE: Neapolský mastin je potomkem velkého římského molosského psa, kterého popsal Culumella (1. stol.) ve svém díle De Re Rustica. Římské legie, po jejichž boku bojoval, jej rozšířili po celé Evropě. V ostatních evropských zemích se stal základem pro vznik mnoha dogovitých plemen. V usedlostech na úpatí Vesuvu a všeobecně v okolí Neapole přežíval po mnoho staletí. Díky obětavosti a tvrdohlavosti skupiny kynologů započala roku 1947 opět jeho cílená plemenitba.

CELKOVÝ VZHLED PSA: Těžký, mohutný, podsatitý a velký pes, jehož délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku.

DŮLEŽITÉ PROPORCE:
Délka trupu přesahuje kohoutkovou výšku o 10%. Délka hlavy odpovídá 3/10 výšky v kohoutku. Poměr lebka : tlama odpovídá 2 : 1

CHOVÁNÍ A CHARAKTER: povaha silná, věrná, není bezdůvodně agresivní, nekouše bezdůvodně, je obráncem osob a majetku, je stále bdělý, inteligentní, ušlechtilý a majestátní

HLAVA: lebka masivní, v lících široká, její celková délka dosahuje cca 3/10 kohoutkové výšky. Kůže bohatá s vráskami a záhyby, z nichž nejtypičtější a nejzřetelnější vychází z vnějšího koutku oka a probíhá až ke koutku tlamy. Horní linie lebky a tlamy jsou paralelní.

LEBEČNÍ ČÁST: Lebka je široká, plochá zvláště mezi ušima a při pohledu zpředu lehce vypouklá v přední části. Šířka mezi oběma jařmovými oblouky přesahje polovinu celkové délky hlavy. Jařmové oblouky jsou výrazné, avšak s plochými svaly. Nadočnicové oblouky jsou vyvinuté, lebeční šev na čele patrný, týlní hrbol jen lehce naznačený.

STOP: dobře vyjádřen

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Čenich: Ve stejné linii jako hřbet nosu a nesmí přečnívat přes přední vertikální linii pysků, musí být objemný s velkými a dobře otevřenými nosními otvory. Jeho pigmentace odpovídá celkovému zbarvení psa, tj. černý čenich u černých jedinců, tmavý u ostatních barev a hnědý u mahagonových.
Tlama: je velmi široká a hluboká, její dílka odpovídá délce hřbetu nosu a rovná se 1/3 celkové délky hlavy. Boční linie jsou paralelní, takže dávají tlamě při pohledu zpředu kvadratický tvar.
Pysky: těžké, masité a silné. Horní pysky při pohledu zpředu tvoří obrácené písmeno "V". Spodní linie tlamy je z boku tvořena horními pysky. Jejich nejnižší bod je koutek s viditelnou sliznicí na kolmici spuštěné z vnějšího koutku oka.
Čelist: silná a robustní se silnými kostmi, se zubními oblouky dobře na sebe dosedajícími. Čelist musí být široká.
Zuby: bílé, stejnoměrně vyvinuté, pravidelně řazené, v plném počtu. Nůžkový skus, t.zn. řezáky horní čelisti se lehce dotýkají svojí zadní částí přední části řezáků dolní čelisti a v čelisti jsou usazeny kolmo, nebo klešťový skus, t.zn. horní řezáky se svými vrcholy dotýkají dolních řezáků.
Oči: jsou posazeny daleko od sebe, hledí dopředu a jsou na stejné úrovni. Oči jsou téměř kulaté. Oční bulvy lehce uloženy. Ve srovnání s barvou srsti je duhovka tmavší, ovšem u světlejších odstínů barvy srsti může být i duhovka světlejší.
Uši: v poměru k velikosti psa malé, trojůhelníkové, ploše příléhají k lícím a jsou nasazené nad jařmovými oblouky. Jsou-li kupírované, tvoří téměř rovnoramenný trojúhelník.

KRK:
Profil: horní linie lehce klenutá.
Tvar: tvar komolého kužele, dobře osvalený. Jeho obvod v polovině jeho délky odpovídá zhruba 8/10 kohoutkové výšky.
Kůže: spodní strana hrdla je bohatá na volnou kůži, která tvoří dvojitý, dobře rozdělený, ale ne příliš malý lalok. Začíná ve výši čelistí a nepřesahuje přes střed krku.

TRUP: délka trupu je o 10% větší, než kohoutková výška

HORNÍ LINIE: horní linie hřbetu je rovná; kohoutek je široký, dlouhý a nepříliš výrazný.

HŘBET: Široký, dlouhý cca 1/3 kohoutkové výšky. Musí dobře přecházet do bederní partie, která musí být dobře osvalená a široká.
Hrudník je prostorný, s dlouhými, dobře klenutými žebry. Obvod hrudníku přesahuje kohoutkovou výšku asi o 1/4.

ZÁĎ: široká, silná, svalnatá. Její sklon vzhledem k horizontále odpovídá (měřeno na pánevní kosti) zhruba 30o. Její délka odpovídá 3/10 kohoutkové výšky. Kyčle vystupují tak, že dosahují zhruba k horní linii beder.

HRUĎ: široká, prostorná, s hrudními svaly dobře vyvinutými. Její šířka je v přímém vztahu se šířkou hrudníku a dosahuje 40-45% kohoutkové výšky. Vrchol hrudní kosti leží na úrovni vrcholu ramenního kloubu.

OCAS: široký a tlustý v nasazení; je silný a ke konci se lehce zúžuje. Jeho délka dosahuje k hleznu, ale obvykle se kupíruje asi na 2/3 své délky. V klidu je nešen svěšený jako šavle, v pohybu se zvedne vodorovně nebo lehce nad úroveň hřbetu.

HRUDNÍ KONČETINY: celkově při pohledu z profilu i zepředu jsou svislé se silnými kostmi odpovídajícími stavbě těla.
PLECE: délka odpovídá asi 3/10 kohoutkové výšky se sklonem 50-60o k vodorovné ose. Osvalení je dobře vyvinuté s dlouhými zřetelně oddělenými svaly. Úhel ramenního kloubu je 105-115o.

NADLOKTÍ: jeho délka je asi 30% kohoutkové výšky. Jeho sklon je cca 55-60o k horizontále a je bohatě osvaleno.

LOKTY: pokryté bohatou volnou kůží, nejsou příliš pevně přimknuty ke stěně hrudníku.

PŘEDLOKTÍ: jeho délka se téměř rovná délce nadloktí. Je zcela svislé se silnými kostmi a je opatřeno suchým dobře vyvinutým osvalením

ZÁPĚSTÍ: velmi široké, suché a bez otoků nebo zesílení; prodlužuje svislou linii předloktí.

NADPRSTÍ: je ploché a prodlužuje svislou linii předloktí. Jeho sklon kupředu k podložce je cca 70-75o. Jeho délka odpovídá zhruba 1/6 délky končetiny od země až k lokti

TLAPA: kulatá a velká s klenutými a dobře uzavřenými prsty. Polštářky jsou suché, tvrdé a dobře pigmentované. Drápy silné, zahnuté a tmavé.

PÁNEVNÍ KONČETINY: Celkově musí být silné a robustní, v rovnováze s velikostí psa a takové, aby zaručovaly vydatný pohyb kupředu.

STEHNO: je dlouhé cca 1/3 kohoutkové výšky a se sklonem k horizontále cca 60o. Je široké se silnými, plasticky vystupujícími, ale jasně mezi sebou oddělenými svaly. Stehno a pánev svírají úhel cca 90o.

LÝTKO: o poněkud kratší než stehno, sklon 50-55o. Silně vyvinuté kosti jsou opatřeny dobře viditelným osvalením..

KOLENO: úhel mezi stehnem a holení je cca 110-115o.

HLEZNO: vzhledem k délce lýtka velmi dlouhé, jeho délka odpovídá zhruba 2,5/10 kohoutkové výšky. Hlezno tvoří úhel 140-145o.

NADPRSTÍ: robustní a suché, téměř válcového tvaru; zcela svislé. Délka odpovídá zhruba 1/4 kohoutkové výšky. Případné paspárky se musí odstranit.

TLAPA: menší než u hrudní končetiny, kulatá s dobře uzavřenými prsty. Polštářky suché a tvrdé, pigmentované. Drápy silné, zahnuté a tmavé.
POHYB: představuje jednu z typických znaků plemene. Při kroku se podobá kočkovitým šelmám jako u lva, pohyb je pomalý a připomíná medvěda. Při klusu je typický silný odraz vzadu a prostorný pohyb vpředu. Pes cválá jen zřídka. Obvyklý druh pohybu je krok a klus. Toleruje se mimochod.

KŮŽE: silná, volná a bohatá po celém těle, především na hlavě, kde tvoří četné záhyby a vrásky, a na spodní straně krku, kde tvoří dvojitý lalok.

OSRSTĚNÍ:
VLASTNOSTI SRSTI: srst lesklá, tvrdá a hrubá, hustá, všude stejné délky a stejnoměrně hladce přiléhající, tenká a nejvýše 1.5 cm dlouhá. Nesmí mít žádný náznak praporců.

BARVA: přednost se dává: šedé, olověné a černé, ale také hnědá, plavá a sytě žlutá (jelení červeň), někdy s malými bílými skvrnami na hrudi a špičkách prstů. Jakákoliv barva může být žíhána. Barevné odstíny oříškově hnědá, holubí šedá a špinavě žlutá se tolerují.

VÝŠKA A VÁHA Kohoutková výška: psi 65 - 75 cm; feny 60 - 68 cm
Přijatelná tolerance nahoru i dolů 2 cm.
Váha: psi 60 - 70 kg; feny 50 - 60 kg

VADY:
Každá odchylka od výše uvedených bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky.
TĚŽKÉ VADY:
Vyslovený předkus, ocas stočený jako chobot; velikost mimo uvedené meze.
DISKVALIFIKUJÍCI VADY:
Podkus; vyslovsná sbíhavost a rozbíhavost linie lebeky a tlamy; nosní hřbet vydutý nebo vypouklý nebo silně zkrácený; celková depigmentace čenichu; oboustranná naprostá depigmentace očních víček; oči různých barev; šilhavost; absence vrásek, záhybů nebo laloku; ztráta ocasu nebo přílišné zkrácení, zalomení či znetvoření ocasu bez ohledu na to, zda se jedná o vadu vrozenou nebo získanou; velmi rozšířené bílé skvrny; bílé znaky na hlavě.
Pozn: psi musí mít dvě viditelně normálně vyvinutá varlata zcela spuštěná v šourku.


Napište mi o svých zkušenostech s neapolským mastinem!

Chcete mi poslat zprávu?

TOPlist