WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

O plemenu srbský honič

Srbský
Srbský honič. Zdroj: Wikipedie Autor: Android90






Popis plemene připravuji.

Vlastnosti plemene si zatím můžete přečíst ve standardu FCI, který je níže na této stránce.









Standard plemene:

SRBSKÝ HONIČ (Serpski Gonič)

Standard FCI č. 150/05.05.2003/F

Překlad do francouzštiny: Dr. Milivoje Urosevič, Dr. J.-M. Paschoud a Prof. R. Triquet
Překlad z francouzštiny: Helena Dvořáková

Původ: Srbsko a Černá Hora

Datum zveřejnění platného standardu: 25.03.2003

Použití: honič

Klasifikace FCI: Skupina 6 honiči, barváři a plemena příbuzná
Sekce 1.2 střední honiči
S pracovní zkouškou.

Krátký výtah z historie: toto plemeno patří do skupiny honičů. Honiči jsou rozšířeni po celém Balkáně. Je pravděpodobné, že důležitou roli ve formování balkánských plemen honičů hráli maloasijští honiči. První zmínka o tomto plemeni, ještě pod jménem „balkánský honič“ je datována rokem 1905. Vděčíme za ni Franzi Laskovi, který mezi jinými plemeny honičů zmiňuje i toto plemeno. První standard byl vydán v roce 1924, ale až při zasedání v Bledu 14.května 1940 uznala FCI plemena, předložená již v roce 1939 ve Stockholmu, a jedním z těch plemen byl i balkánský honič. Největší rozšíření zaznamenal v Srbsku, v období společného státu bylo plemeno zapisováno v plemenné knize Jugoslávské kynologické asociace. Při zasedání Generálního výboru FCI v Kodani 12. listopadu 1996 byla projednána zpráva, předložená Jugoslávskou kynologickou asociací a byl vysloven souhlas se změnou názvu plemene z „balkánského honiče“ na „srbského honiče“.

Celkový vzhled: je to středně velký pes silné tělesné konstrukce. Je plný temperamentu,
živý a energický.

Důležité proporce: délka těla, měřená od předhrudí po sedací hrbol je o 10% větší, než výška v kohoutku. Obvod hrudníku přesahuje kohoutkovou výšku o 20%. Délka hlavy
činí 45% výšky v kohoutku.

Použití/Povaha: je to milý a temperamentní pes, spolehlivý a velmi houževnatý.

Hlava: je dlouholebý. Horní osy mozkovny a nosního hřbetu jsou rozbíhavé.

Část mozková:
Mozkovna: při pohledu z boku i zepředu je mozkovna mírně vyklenutá, dělící rýha je
zřetelná. Týlní hrbol je málo výrazný. Šířka mozkovny mezi ušima je menší nebo stejná, jako vzdálenost mezi stopem a týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky jsou výrazné.
Stop: slabě vyznačený.

Část obličejová:
Nosní houba: je dobře vyvinutá, vždy černá.
Čenichová partie: je klínovitá, o trochu kratší, než mozkovna; žádoucí poměr mezi délkou
čenichové partie a mozkovny je 9:10. Čenich postupně zeštíhluje od stopu k nosní
houbě. Nosní hřbet je rovný.
Pysky: jsou středně velké, středně silné a dobře přiléhají k čelistem. Lem pysků musí být
černý. Horní pysk překrývá spodní; koutek je uzavřený.

Čelisti/Zuby: čelisti jsou mohutné. Zuby jsou silné a mají kompletní korektní nůžkový skus.
Klešťový skus je přípustný.
Líce: ploché.
Oči: středně velké, oválné, mírně šikmo uložené. Oční víčka jsou tmavě (nejlépe černě)
orámována. Duhovka je co nejtmavší.
Uši: vysoko nasazené, střední délky a šířky, zavěšené, přiléhající k lícím. Jejich konec je
více či méně zaoblený. Uši jsou spíše slabé než silné.

Krk: Silný; jeho délka je přibližně stejná, jako je délka hlavy. Jeho horní linie je mírně
klenutá. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.

Tělo: mírně protáhlé, jeho délka přesahuje o 10% výšku v kohoutku.
Horní linie: rovná.
Kohoutek: slabě vyznačen.
Hřbet: svalnatý, rovný, silný, dlouhý.
Bedra: svalnatá. Jejich délka je přibližně stejná, jako je délka zádi.
Záď: jen mírně skloněná (20° až 25° ve vztahu k horizontále). Mohutná, svalnatá, široká.
Hrudník: je mohutný. Jeho hloubka odpovídá 50% kohoutkové výšky a jeho obvod ji přesahuje o 20%.
Spodní linie a břicho: výběžek hrudní kosti je jen málo výrazný. Břicho je slabě vtažené.

Ocas: je nasazen v prodloužené linii hřbetu a zádi. U kořene je silný, ke konci zeštíhluje.
Dosahuje k hlezennímu kloubu. Je mírně zatočen směrem vzhůru, je nesen pod
úrovní hřbetu. Je porostlý hustou srstí.

Končetiny:

Hrudní končetiny:
Celkový pohled: mohutné, svalnaté, paralelně postavené.
Lopatka: její délka odpovídá téměř délce ramenní kosti. Je osvalená, silná a správně přiléhá
k hrudnímu koši. S horizontálou svírá úhel 45°až 50°.
Rámě: mohutné, svalnaté, téměř stejně dlouhé, jako lopatka.
Loket: silný, postavený u těla. Vzdálenost od loketního kloubu k zemi se rovná polovině
kohoutkové výšky.
Předloktí: rovné, mohutně osvalené.
Karpální kloub: silný.
Metakarpus: mohutný, mírně šikmo postavený (svírá přibližně úhel 15°s vertikálou).
Přední tlapky: kočičí tlapky, prsty silné a sevřené. Silné drápy jsou černě zbarvené.

Pánevní končetiny:
Celkový pohled: silné, rovné, svalnaté, paralelně postavené.
Stehna: svalnatá, rovná.
Koleno: silné, postavené rovnoběžně se střední osou těla. Kolenní kloub svírá přibližně úhel
120°.
Lýtko: je svalnaté, přibližně stejně dlouhé jako stehno.
Hlezno: mohutné, kolmo postavené, hlezenní kloub svírá úhel mezi 135°– 140°.
Metatarsus: silný, téměř kolmý.
Zadní tlapky: jsou poněkud delší než přední, se silnými a sevřenými prsty. Drápy jsou silné
a černé, polštářky odolné s dostatečně pružné.

Pohyb: v pohybu dobrá akce pánevních končetin. Preferovaný pohyb: prostorný a energický
klus. Končetiny se pohybují v boční ose těla.

Kůže: pružná a dobře pigmentovaná, dobře přiléhá k tělu.

Zevnějšek:
Srst: krátká, hustá, lesklá, dosti hrubá a přiléhavá po celém těle, s podsadou. Poněkud delší srst je na zadní straně stehen a na spodní straně ocasu.
Zbarvení: rezavá (liščí červeň) přecházející do žlutavě rezavé s červenavým nádechem,
s černým pláštěm nebo sedlem. Plášť nebo sedlo dosahuje až na hlavu, kde vytváří
černé znaky na obou stranách slechů; malá kulatá bílá skvrna na hrudi, nepřesahující průměr 2 cm, je přípustná.
Výška:
Kohoutková výška:
Pro psy od 46 do 56 cm, ideální výška je mezi 51-52 cm.
Pro feny od 44 do 54 cm, ideální výška je mezi 48–49 cm.

Chyby: všechny odchylky od výše uvedeného textu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.
Vylučující vady:
• pes agresivní nebo bázlivý
• chybění jednoho ze zubů. Absence dvou premolárů P1 je tolerována.
• předkus, podkus
• skvrnitá (různobarevná) duhovka
• příliš dlouhý trup
• zatočený ocas, vysoko nesený ocas nebo nesený přetočený na hřbetě. Háček na konci ocasu nebo ocas vychýlený (zakřivený) do strany.
• bílá skvrna na hrudi, přesahující velikost povolenou standardem, bílý znak na jiném místě
• kohoutková výška mimo hranice, stanovené standardem

Všichni psi, na kterých bude patrná porucha psychiky nebo chování, budou vyloučeni.

NB: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Napište mi o svých zkušenostech s srbským honičem!

Chcete mi poslat zprávu?

TOPlist