WWW.VYBERPSA.CZ – VYBER SI SPRÁVNÉHO PSA

Japonský čin

Přítulný, hravý a roztomilý pejsek, který byl již v dávném Japonsku šlechtěný jako společenské plemeno. A tisíce let tohoto šlechtění dovedlo jeho společenské vlastnosti k dokonalosti.
Japonský čin (chin) je ideálním psíkem do bytu, nepotřebuje příliš pohybu a je velice přizpůsobivý a empatický.
Na druhou stranu je trochu křehký a zranitelný, není tudíž vhodné nechávat ho bez dozoru s malými dětmi nebo s ním podnikat náročné výlety.
Štěká jen zřídka, ale své teritorium hlídá.
Je potřeba počítat s trochou času na péči o srst a s tím, že je nerad sám delší dobu.
Japánci jsou spokojenější, když mohou žít ve dvou.
Kdo může svému činovi věnovat přízeň a pozornost, najde v něm ideálního společníka.


F.C.I.-Standard č. 206 / 02.09.2009 / GB

JAPAN-CHIN
(Chin)

ZEMĚ PŮVODU: Japonsko

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 1987

POUŽITÍ: společenský pes

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 9 společenská plemena
Sekce 8 japan-chin a pekinéz
Bez zkoušky z výkonu.

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Na základě starých dokumentů se předpokládá, že předkové japan-china byli v roce 732 dovezeni k japonskému dvoru jako dar od vládců Koreje (v období dynastie Silla (377-935)). V průběhu následujících 100 let bylo do Japonska zřejmě dovezeno mnoho dalších japan-chinů. Historické záznamy také ukazují, že poslové vysílaní do Číny (za vlády dynastie Tung (618-910)) a Severní Koreje (za vlády dynastie Po H´ai (698-926) přiváželi zpět psíky tohoto plemene. Během vlády šóguna Cunajoši Tokugawy (1680-1709) bylo plemeno chováno jako palácový psík v paláci v Edu.
V roce 1613 britský kapitán Searles přivezl japan-china do Anglie a v roce 1853 jich několik přivezl do USA kapitán Perry, a z nich byli dva darováni anglické královně Viktorii.
Od roku 1868 byl japan-chin oblíben jako domácí psíček dámami z vyšších tříd, a v současné době je velmi rozšířen jako společenské plemeno.

CELKOVÝ VZHLED: malý pes se širokým obličejem, pokrytým bohatou srstí, s elegantním a půvabným tělem.

DŮLEŽITÉ POMĚRY: délka těla je rovna výšce v kohoutku. Tělo feny je o něco málo delší.

POVAHA / TEMPERAMENT: chytrý, vlídný a milý.

HLAVA:

MOZKOVNA:
Lebka: široká a kulatá.
Stop: hluboký a výrazný.

OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nos: nosní můstek je velmi krátký a široký, nosní houba je v úrovni očí; barva nosní houby je černá nebo tmavě masová, podle barvy znaků. Dobře otevřené nosní dírky.
Čelisti/Zuby: bílé a silné zuby, žádoucí je klešťový skus, přípustný je dále nůžkový skus nebo předkus.
Oči: velké, kulaté, posazené daleko od sebe, černé a zářivé.
Uši: dlouhé, trojúhelníkovité, zavěšené, pokryté dlouhou srstí, široce nasazené.

KRK: poměrně krátký, vysoko nesený.

TRUP:
Hřbet: krátký a rovný.
Bedra: široká a mírně klenutá.
Hrudník: středně široký a hluboký, se středně klenutými žebry.
Břicho: dobře vtažené.

OCAS: pokrytý krásnou bohatou dlouhou srstí, nesený zdvižený nad hřbetem.

KONČETINY:

HRUDNÍ KONČETINY: hrudní končetiny rovné, s jemnou kostrou; zadní strana hrudních končetin pod lokty osrstěná delší srstí.

PÁNEVNÍ KONČETINY: pánevní končetiny přiměřeně zaúhlené, zadní strana stehen pokrytá delší srstí.

TLAPKY: malé zaječí tlapky, žádoucí je pokrytí chomáčky srsti.

POHYB: elegantní, lehký a hrdý.

OSRSTĚNÍ:

SRST: hedvábná, rovná a dlouhá. Celé tělo s výjimkou obličeje je pokryto bohatou srstí. Uši, krk, stehna a ocas jsou pokryty bohatou delší srstí.

BARVA: bílá s černými nebo červenými znaky. Žádoucí je rovnoměrné rozložení znaků od okolí očí, přes uši, a po celém těle. Zvláště žádoucí je bílý široký znak od tlamy k vrchu lebky.

VÝŠKA:
Výška v kohoutku: Psi přibližně 25 cm.
Feny jsou o něco málo menší než psi.

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
nosní houba: jakákoliv jiná barva než černá u bílých psů s černými znaky.
podkus, zkřížený skus.
čistě bílá srst bez znaků; jen jediný znak na obličeji.
přílišná plachost.