F.C.I.-Standard č. 349 / 13.07.2005 / GB
RUMUNSKÝ MIORITSKÝ OVČÁK (Ciobănesc Românesc Mioritic)
ZEMĚ PŮVODU: Rumunsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.07.2005
POUŽITÍ: vynikající ovčák, neúplatný strážce a úžasný společník.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 ovčáci a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 ovčáci
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Rumunský mioritský ovčák byl vyšlechtěn z přírodních plemen karpatských hor, přičemž základním cílem byla užitečnost. Toto plemeno má v Rumunsku mnoho příznivců díky svému statnému vzhledu.
Standard byl navržen Rumunskou kynologickou asociací v roce 1981. Technická komise Rumunské kynologické asociace 29.3.2002 přizpůsobila a upravila standard tak, aby odpovídal vzoru F.C.I., který byl odsouhlasen v Jeruzalémě.
CELKOVÝ VZHLED: velký pes, avšak nikdy těžký, statný a působivý. Srst je dlouhá, hlava, trup i končetiny jsou hustě osrstěné. Psi jsou vyšší a silnější než feny.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- délka těla / kohoutková výška = 11 : 10.
- hloubka hrudníku by měla odpovídat zhruba polovině kohoutkové výšky.
- čenichová partie je maličko kratší než mozkovna.
POVAHA / TEMPERAMENT: klidný a vyrovnaný pes. Dobrý ovčák, velmi odvážný a účinný bojovník proti divokým zvířatům (medvěd, vlk, rys). Obezřetný vůči cizincům. Má rád děti.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: středně široká, mírně klenutá. Horní linie lebky a tlamy jsou téměř paralelní. Při pohledu zpředu je horní linie mírně vyklenutá. Jařmové oblouky jsou jen lehce vyznačené. Týlní hrbolek je dobře vyznačený.
Stop: ne příliš výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: široká, dobře vyvinutá, černá.
Tlama: maličko kratší než mozkovna, dobře vyvinutá, postupně se zužující k čenichu, ale nikoliv špičatá, se silnou spodní čelistí.
Pysky: silné, suché, silně pigmentované.
Čelisti/Zuby: mohutné čelisti; úplný chrup, silný a zdravý, s dobře posazenými bílými zuby; nůžkový skus.
Líce: nevystupující.
Oči: středně velké, šikmé; barva je oříšková, tmavě hnědá nebo mírně světlejší, nikdy žlutá. Oční víčka dobře pigmentovaná. Klidný a inteligentní výraz.
Uši: poměrně vysoko nasazené, tvaru „V“ s lehce zaoblenou špičkou, 10-15 cm dlouhé, zavěšené, svěšené podél lící. Kupírování je zakázáno.
KRK: středně dlouhý, široký a mohutný, bez laloku.
TRUP: dobře vyvinutý.
Hřbetní linie: rovná a pevná.
Kohoutek: středně vyznačený.
Hřbet: horizontální, silný a osvalený.
Bedra: středně dlouhá, široká a velmi osvalená.
Záď: osvalená a mírně spadající ke kořeni ocasu.
Hrudník: ne příliš dlouhý, široký, hloubka odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky. Hrudní koš dobře klenutý.
Spodní linie: mírné vtažení břicha, ale ne chrtovité.
OCAS: vysoko nasazený. V klidu je nesen svěšený, dosahuje nebo přesahuje hlezno. V afektu a v pohybu je ocas nesen výše, lehce zahnutý, někdy nad hřbetní linií, ale nikdy stočený nad hřbetem. Kupírování je zakázáno.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: rovné a kolmé k zemi při pohledu zpředu i ze strany.
Plece: středně dlouhé, šikmé, velmi osvalené a kompaktní. Skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a pažní kostí) je přibližně 100-105°.
Nadloktí: středně dlouhé, dobře osvalené.
Loket: těsně přiléhající k trupu, nevytočený ven ani nevtočený dovnitř.
Předloktí: dostatečně dlouhé, mohutné a osvalené.
Zápěstní kloub: pevný.
Nadprstí: při pohledu ze strany mírně šikmé.
Tlapky: oválné, kompaktní a masivní; prsty jsou těsně přiléhající a klenuté; drápky popelavě šedé barvy.
PÁNEVNÍ KONČETINY: velmi svalnaté a mohutné, rovné a paralelní při pohledu zezadu. Zaúhlení jen lehce otevřené.
Stehna: dlouhá, široká a silně osvalená.
Kolena: femorální-tibiální úhel (úhel mezi stehenní kostí a kostí bérce) je přibližné 100-105°.
Bérec: dostatečně dlouhý, osvalený, s dobrou kostrou.
Hlezna: středně vysoko uložená, silná, dobře úhlená, nevytočená ven ani nevtočená dovnitř.
Nadprstí: ne příliš dlouhé, robustní a téměř vertikální – při pohledu zezadu. Paspárky by neměly být penalizovány.
Tlapky: mírně delší než přední tlapky.
POHYB: harmonický, volný, dobře koordinovaný, mohutný a lehký. Upřednostňován je klus. Cval je vytrvalý a vyvážený.
KŮŽE: silná, těsně přiléhající a dobře pigmentovaná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: srst je na hlavě a trupu bohatá, hrubé textury, rovná a dlouhá minimálně 10 cm. Podsada je hustší, jemná a světlejší barvy. Na končetinách je srst kratší. Ocas je dobře osrstěný.
BARVA:
grošovaná: základní barva musí být bílá s dobře ohraničenými černými nebo šedými znaky.
jednobarevná: jednobarevná bílá nebo jednobarevná šedá.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Psi: minimálně 70 cm, ideální výška 75 cm.
Feny: minimálně 65 cm, ideální výška 70 cm.
Hmotnost: odpovídající výšce.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- obézní nebo naopak slabí jedinci.
- zatočený ocas nebo nesený v kroužku.
- chybějící jiné zuby než PM1.
- vtočené nebo vytočené lokty.
- těžký krok.
ZÁVAŽNÉ VADY:
- pohlavní rozdíly nedostatečně vyznačené.
- netypický výraz.
- kulaté, vystupující oči.
- skvrny na rohovce (březové oko).
- vztyčené uši.
- příliš krátká srst (méně než 8 cm).
- kadeřavá srst nebo srst jiné textury než je popsáno ve strandardu.
- prohnutá, vyklenutá nebo spadající hřbetní linie.
- vtočené nebo vytočené tlapky.
- pánevní končetiny: příliš otevřené úhlení.
- sbíhavá hlezna.
- žíhané znaky.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo bázlivost.
- netypičnost.
- chybějící řezáky nebo špičáky.
- předkus nebo podkus.
- albinismus.
- přirozeně chybějící nebo přirozeně krátký ocas.
- kupírovaný ocas.
- psi s kohoutkovou výškou menší než 68 cm.
- feny s kohoutkovou výškou menší než 63 cm.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
RUMUNSKÝ MIORITSKÝ OVČÁK (Ciobănesc Românesc Mioritic)
ZEMĚ PŮVODU: Rumunsko
DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 06.07.2005
POUŽITÍ: vynikající ovčák, neúplatný strážce a úžasný společník.
ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.: Skupina 1 ovčáci a pastevečtí psi (kromě švýcarských salašnických psů)
Sekce 1 ovčáci
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Rumunský mioritský ovčák byl vyšlechtěn z přírodních plemen karpatských hor, přičemž základním cílem byla užitečnost. Toto plemeno má v Rumunsku mnoho příznivců díky svému statnému vzhledu.
Standard byl navržen Rumunskou kynologickou asociací v roce 1981. Technická komise Rumunské kynologické asociace 29.3.2002 přizpůsobila a upravila standard tak, aby odpovídal vzoru F.C.I., který byl odsouhlasen v Jeruzalémě.
CELKOVÝ VZHLED: velký pes, avšak nikdy těžký, statný a působivý. Srst je dlouhá, hlava, trup i končetiny jsou hustě osrstěné. Psi jsou vyšší a silnější než feny.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- délka těla / kohoutková výška = 11 : 10.
- hloubka hrudníku by měla odpovídat zhruba polovině kohoutkové výšky.
- čenichová partie je maličko kratší než mozkovna.
POVAHA / TEMPERAMENT: klidný a vyrovnaný pes. Dobrý ovčák, velmi odvážný a účinný bojovník proti divokým zvířatům (medvěd, vlk, rys). Obezřetný vůči cizincům. Má rád děti.
HLAVA:
MOZKOVNA:
Lebka: středně široká, mírně klenutá. Horní linie lebky a tlamy jsou téměř paralelní. Při pohledu zpředu je horní linie mírně vyklenutá. Jařmové oblouky jsou jen lehce vyznačené. Týlní hrbolek je dobře vyznačený.
Stop: ne příliš výrazný.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: široká, dobře vyvinutá, černá.
Tlama: maličko kratší než mozkovna, dobře vyvinutá, postupně se zužující k čenichu, ale nikoliv špičatá, se silnou spodní čelistí.
Pysky: silné, suché, silně pigmentované.
Čelisti/Zuby: mohutné čelisti; úplný chrup, silný a zdravý, s dobře posazenými bílými zuby; nůžkový skus.
Líce: nevystupující.
Oči: středně velké, šikmé; barva je oříšková, tmavě hnědá nebo mírně světlejší, nikdy žlutá. Oční víčka dobře pigmentovaná. Klidný a inteligentní výraz.
Uši: poměrně vysoko nasazené, tvaru „V“ s lehce zaoblenou špičkou, 10-15 cm dlouhé, zavěšené, svěšené podél lící. Kupírování je zakázáno.
KRK: středně dlouhý, široký a mohutný, bez laloku.
TRUP: dobře vyvinutý.
Hřbetní linie: rovná a pevná.
Kohoutek: středně vyznačený.
Hřbet: horizontální, silný a osvalený.
Bedra: středně dlouhá, široká a velmi osvalená.
Záď: osvalená a mírně spadající ke kořeni ocasu.
Hrudník: ne příliš dlouhý, široký, hloubka odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky. Hrudní koš dobře klenutý.
Spodní linie: mírné vtažení břicha, ale ne chrtovité.
OCAS: vysoko nasazený. V klidu je nesen svěšený, dosahuje nebo přesahuje hlezno. V afektu a v pohybu je ocas nesen výše, lehce zahnutý, někdy nad hřbetní linií, ale nikdy stočený nad hřbetem. Kupírování je zakázáno.
KONČETINY:
HRUDNÍ KONČETINY: rovné a kolmé k zemi při pohledu zpředu i ze strany.
Plece: středně dlouhé, šikmé, velmi osvalené a kompaktní. Skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a pažní kostí) je přibližně 100-105°.
Nadloktí: středně dlouhé, dobře osvalené.
Loket: těsně přiléhající k trupu, nevytočený ven ani nevtočený dovnitř.
Předloktí: dostatečně dlouhé, mohutné a osvalené.
Zápěstní kloub: pevný.
Nadprstí: při pohledu ze strany mírně šikmé.
Tlapky: oválné, kompaktní a masivní; prsty jsou těsně přiléhající a klenuté; drápky popelavě šedé barvy.
PÁNEVNÍ KONČETINY: velmi svalnaté a mohutné, rovné a paralelní při pohledu zezadu. Zaúhlení jen lehce otevřené.
Stehna: dlouhá, široká a silně osvalená.
Kolena: femorální-tibiální úhel (úhel mezi stehenní kostí a kostí bérce) je přibližné 100-105°.
Bérec: dostatečně dlouhý, osvalený, s dobrou kostrou.
Hlezna: středně vysoko uložená, silná, dobře úhlená, nevytočená ven ani nevtočená dovnitř.
Nadprstí: ne příliš dlouhé, robustní a téměř vertikální – při pohledu zezadu. Paspárky by neměly být penalizovány.
Tlapky: mírně delší než přední tlapky.
POHYB: harmonický, volný, dobře koordinovaný, mohutný a lehký. Upřednostňován je klus. Cval je vytrvalý a vyvážený.
KŮŽE: silná, těsně přiléhající a dobře pigmentovaná.
OSRSTĚNÍ:
SRST: srst je na hlavě a trupu bohatá, hrubé textury, rovná a dlouhá minimálně 10 cm. Podsada je hustší, jemná a světlejší barvy. Na končetinách je srst kratší. Ocas je dobře osrstěný.
BARVA:
grošovaná: základní barva musí být bílá s dobře ohraničenými černými nebo šedými znaky.
jednobarevná: jednobarevná bílá nebo jednobarevná šedá.
VÝŠKA A HMOTNOST:
Výška v kohoutku: Psi: minimálně 70 cm, ideální výška 75 cm.
Feny: minimálně 65 cm, ideální výška 70 cm.
Hmotnost: odpovídající výšce.
VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.
- obézní nebo naopak slabí jedinci.
- zatočený ocas nebo nesený v kroužku.
- chybějící jiné zuby než PM1.
- vtočené nebo vytočené lokty.
- těžký krok.
ZÁVAŽNÉ VADY:
- pohlavní rozdíly nedostatečně vyznačené.
- netypický výraz.
- kulaté, vystupující oči.
- skvrny na rohovce (březové oko).
- vztyčené uši.
- příliš krátká srst (méně než 8 cm).
- kadeřavá srst nebo srst jiné textury než je popsáno ve strandardu.
- prohnutá, vyklenutá nebo spadající hřbetní linie.
- vtočené nebo vytočené tlapky.
- pánevní končetiny: příliš otevřené úhlení.
- sbíhavá hlezna.
- žíhané znaky.
VYLUČUJÍCÍ VADY:
- agresivita nebo bázlivost.
- netypičnost.
- chybějící řezáky nebo špičáky.
- předkus nebo podkus.
- albinismus.
- přirozeně chybějící nebo přirozeně krátký ocas.
- kupírovaný ocas.
- psi s kohoutkovou výškou menší než 68 cm.
- feny s kohoutkovou výškou menší než 63 cm.
Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.